První pomoc

10.2.5 Rány střelné

10.2.5 Rány střelné
 
 
Střelné rány (vulnus  sclopetarium) jsou způsobené jednak projektily z ručních zbraní, jednak střepinami min, dělostřeleckých nábojů, granátů, leteckých a výbušných pum. Tento druh poranění se objevuje nejen ve válečných konfliktech, ale i v míru při kriminální, teroristické a diverzní činnosti. Nejsou ojedinělé nálezy nebezpečných zbytků vojenského arzenálu z II. světové války. Střelné rány dělíme podle druhu střelné zbraně:
- projektilové;
- střepinové.
Původní střela nebo střepina může uvést do pohybu předměty, se kterými se setká, a které pak mohou zranit jako druhotné projektily.
Podle vztahu k tělesným dutinám rozeznáváme střelné rány:
- pronikající;
- nepronikající.
Jsou-li zasažené střelou dvě nebo více oblastí těla, mluvíme o kombinovaném střelném poranění.
Projektily moderních ručních zbraní způsobují rány podobající se ranám bodným, jindy mívají střelná poranění spíše ráz tržně pohmožděných ran, střepinová poranění jsou převážně mnohočetná.
Podle charakteru střelného kanálu rozeznáváme:
- postřel (střelný kanál je otevřený navenek);
- zástřel (charakterizovaný vstřelem a střelným kanálem, který končí slepě v místě, kde projektil nebo střepina uvázly);
- průstřel (nacházíme vstřel, střelný kanál, výstřel).
Modernizace střelných zbraní, používaných nejen za války, je zaměřená na zvýšení ničivého účinku střely či střepiny na tkáně zvyšováním rychlosti střely nebo střepiny. Při použití takových zbraní dochází k rozsáhlé destrukci tkání a jejich postižení nejen v oblasti vlastního střelného kanálu, ale i mimo něj. Destrukce tkání není způsobena jen samotným projektilem, ale podílí se na ní i tlaková vlna, postupující před projektilem, která při průniku střely tkáněmi působí nejen před střelou, ale i do stran. Dochází ke vzniku dočasné dutiny, která může dosahovat velikosti až třicetinásobku průměru střely. Fáze přetlaku ve tkáních, trvající několik mikrosekund, je provázena fází podtlaku, vedoucí ke smrštění tkáně a dochází k tzv. pulzaci střelného kanálu. Tímto mechanizmem dochází k poškození tkání i mimo střelný kanál (ruptury cév, zhmoždění nervů, zlomeniny menších kostí) a druhotné projektily vytváří druhotné střelné kanály. Pulzací střelného kanálu může ve fázi podtlaku docházet k nasávání mikrobů ze zevního prostředí a tím k infekci rány.
Příznaky:
- bolestivost v místě střely;
- krvácení při vstupu a výstupu projektilu;
- příznaky šoku (zrychlený pulz, opocený, bledý, ztráta vědomí).
 
První pomoc (obecné zásady)
- nasadíme si rukavice (pokud je máme k dispozici);
- uložíme postiženého do vhodné polohy (podle typu poranění);
- zastavíme krvácení – při masívním krvácení vkládáme prsty do rány a přikládáme tlakový obvaz, popřípadě stlačíme tlakový bod;
- uvolníme oděv okolo krku, hrudníku a pasu;
- vykonáváme protišoková opatření;
- neprodleně voláme ZZS a policii.
 
Střelné poranění tváře a čelistí:
- překryjeme ránu sterilním obvazem;
- uložíme postiženého na břicho s podloženou nebo na stranu obrácenou hlavou;
- vyčistíme dutinu ústní od koagul, cizích těles a odstraníme uvolněné vyražené zuby (prevence aspirace).
 
Střelné poranění hrudníku:
- na každé otevřené poranění hrudníku přiložíme sterilní obvaz;
- při otevřeném ventilovém pneumotoraxu přiložíme polopropustný obvaz (prevence přetlakového pneumotoraxu);
- při zástavě dýchání zahájíme umělé dýchání z úst do úst a při srdeční zástavě nepřímou masáž srdce.
 
Střelné poranění břicha:
- otevřené poranění břicha překryjeme sterilním obvazem;
- zásadně NEREPONUJEME nitrobřišní orgány vytlačené přes defekt břišní stěny;
- nepodáváme nic per os.
 
Střelné poranění končetin:
- vstřel a u průstřelu i výstřel překryjeme sterilním obvazem;
- škrtidlo používáme jen při traumatických amputacích;
- končetinu zvedneme a držíme nad úrovní srdce;
- zlomeninu imobilizujeme.
 
Střelné poranění páteře:
- vstřel a výstřel překryjeme sterilním obvazem;
- raněného opatrně přeložíme pomocí minimálně tří osob na tvrdou podložku;
- hlavu stabilizujeme ze stran, aby se zabránilo pohybům hlavy při převozu.