První pomoc

22.3 Podchlazení

22.3 Podchlazení
 
  
Podchlazení (hypotermie) je úraz způsobený vlivem chladného zevního prostředí, při kterém klesá tělesná teplota pod 35 °C. Počet postižených s podchlazením se zvyšuje. Důvodem je vyšší frekvence sportovních aktivit a v městských oblastech sociální skupina alkoholiků, bezdomovců, psychicky alterovaných jedinců a toxikomanů.
V klidu produkuje člověk 160-240 kJ/h/m² tělesného povrchu tepla. Tvorba tepla se zvyšuje pohybem. Při třesu se zvýší produkce tepla 2-5 násobně.
 
Tělo ztrácí teplo různými způsoby:
- vyzařováním (55-65 % ztrát);
- vedením a sáláním (15 % ztrát);
- respirací a pocením (zbytek).
Ponořením do studené vody se zvýší ztráty vedením až 25krát. Hypotermie ovlivňuje téměř všechny orgány, nejvíce kardiovaskulární systém a CNS. Většina lidí toleruje mírnou hypotermii 32-35 °C bez významného poškození.
 
Predispoziční faktory:
- dětský věk (malá klidová produkce tepla + tenká podkožní tuková vrstva), novorozenec a kojenec ztrácejí teplo nejvíce hlavičkou a končetinami;
- geriatrický věk (redukovaný bazální metabolizmus, redukovaná citlivost na chlad, chronické onemocnění ICHS, diabetes mellitus, onemocnění CNS aj.);
- působení vlhkosti (tepelná vodivost vody je 32krát vyšší, než tepelná vodivost vzduchu);
- působení větru, tzv. „Wind Chill Factor“;
- po užití alkoholu dochází k dilataci cév, útlumu chladového třesu;
- účinky barbiturátů, sedativ;
- nitrolebeční poranění s centrální poruchou termoregulace;
- hypotyreóza, snížená funkce nadledvinek;
- sepse;
- hypoglykemie.
 
Příčiny hypotermie:
1. Snížená tvorba tepla při endokrinních poruchách, jako je hypopituitarizmus, hypokorticizmus a hypotyreóza, malnutrice, hypoglykemie a svalová atrofie ve vyšším věku.
2. Zvýšení ztrát tepla, například při ponoření, v chladném prostředí, při zvýšené vazodilataci farmakologické a toxické etiologie, při popáleninách, psoriáze, při početných studených infúzích, při náhlých porodech v improvizovaných podmínkách.
3. Poruchy termoregulace při poruchách hypotalamu jakékoliv etiologie, traumatu, cévní mozkové příhodě, intrakraniálním krvácení, nádorech CNS, Parkinsonové nemoci, skleróze multiplex.
4. Mezi jiné příčiny může zařadit sepsi, polytraumu, pankreatitidu, uremii, poruchy CNS.
 
Vliv na kardiovaskulární systém
Stimulace sympatiku při mírné hypotermii (32-35 °C) způsobí:
- periferní vazokonstrikci;
- tachykardii;
- zvýšení srdečního výdeje.
Při narůstající hypotermii dochází k:
- tkáňové hypoperfúzi;
- bradykardii.
Pod 34 °C – fibrilace předsíní,
33 °C – AV blok I. stupně,
30 °C – AV blok III. stupně,
Pod 28 °C – fibrilace komor,
Pod 20 °C – asystolie.
 
Vliv na dýchání
Pod 24 °C dochází k útlumu spontánní dechové aktivity. Útlum kašlacího reflexu zvyšuje riziko aspirační pneumonie.
 
Vliv na metabolizmus má 2 fáze:
1. fáze (fáze třesu) – 35-30 °C – velká produkce energie:
- spalování energetických zásob;
- aktivizování kompenzačních mechanizmů k obnovení homeostaze.
2. fáze (bez třesu) – pod 30 °C – selhání termoregulace:
- zpomalení metabolizmu;
- multiorgánové dysfunkce;
- orgánové selhávání.
Při každém snížení tělesné teploty o 1 °C klesá metabolizmus cca o 6 %. Při teplotě 28 °C je bazální metabolizmus poloviční.
 
Vliv na CNS
Generalizovaný útlum, zmatenost, nelogické chování.
 
Příznaky:
Mírná hypotermie (32-35 °C):
- při teplotě mezi 34-35 °C má většina lidí třesavku na všech končetinách;
- při teplotě pod 34 °C se vyvíjejí změny vědomí, úsudku, amnézie a dysartrie, zrychluje se dýchání;
- při teplotě 33 °C je přítomná ataxie a apatie;
- postižený je ještě hemodynamicky stabilní.
 
Střední hypotermie (28-32 °C):
- snižuje se spotřeba kyslíku a rozvíjí se deprese CNS;
- při teplotě 32 °C a méně je většina postižených soporózních;
- při teplotě pod 31 °C se ztrácí schopnost zvýšit tvorbu tepla třesavkou;
- při 30 °C vzniká akutní nebezpečí dysrytmií, snižuje se srdeční výdej a pulzová frekvence, začínají se objevovat předsíňová a komorová fibrilace;
- mezi 29-30 °C vzniká mydriáza a ztrácí se fotoreakce.
 
Těžká hypotermie (méně než 29 °C):
- při 28 °C je komorová fibrilace téměř pravidlem, výrazná deprese myokardu, rigidita, apnoe, nehmatný pulz, areflexie, bezvědomí, fixované zornice;
- mydriáza při podchlazení není příznakem smrti mozku.
 
První pomoc
- s hypotermickým postiženým hýbeme co nejméně a velmi pomalu;
- postiženého přemístíme z nepříznivého prostředí;
- zabráníme dalším ztrátám tepla, mokrý oděv vyměníme za suchý, dobře postiženého zabalíme;
- postiženého při vědomí v mírné hypotermii zabalíme do deky a ohříváme v místnosti s vyšší teplotou prostředí;
- můžeme provádět lehké tlakové masáže;
- ohřívání můžeme začít aplikacemi teplých obkladů do axil, na slabiny a na břicho;
- rychlost zahřívání by neměla přesáhnout 0,5-1 °C za hodinu, při vyšší rychlosti stoupá riziko vzniku maligní fibrilace komor;
- postiženému při vědomí podáváme teplé sladké nápoje nebo čokoládu;
- nepodáváme alkohol (vyvolá dilataci cév, pokles krevního tlaku a úbytek tepla, toxicky působí na termoregulační centrum);
- postiženého nedáváme do horké vody;
- při bezvědomí zajistíme životní funkce;
- voláme ZZS;
- vykonáváme protišoková opatření;
- v extrémních případech je možné použít na ohřívání přímý kontakt kůže na kůži mezi zachráncem a postiženým.