První pomoc
31.4 Zásady traumatologického plánování ve zdravotnictví
31.4 Zásady traumatologického plánování ve zdravotnictví
Traumatologické plánování se uskutečňuje za účelem dosažení připravenosti jednotlivých poskytovatelů zdravotní péče a zdravotního správního celku (obce, kraje, státu) k jednotnému poskytování nutné zdravotnické péče v období mimořádné události za standardní situace společnosti nebo za krizové situace, která je doprovázená výskytem hromadného postižených osob. Charakterem postižení odpovídá vyvolávající příčině nebo je jejím následkem.
Charakteristika takových situací je vždy upravená příslušnou právní úpravou, např. havárie, kterou se rozumí případ živelné pohromy nebo jiného nebezpečí ohrožujícího životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí, upravují patřičné zákony.
Vlastní plánování se realizuje v medicínské posloupnosti poskytovatelů zdravotní péče tak, aby byla zajištěná odpovídající reakce každého zdravotnického zařízení na situaci, kdy bude postavené před úlohu vypořádat se s větším objemem práce v rozsahu nutné zdravotnické péče postiženým osobám.
Postavení přednemocniční neodkladné péče
Mechanizmem traumatologického plánování uvnitř poskytovatele přednemocniční neodkladné péče je zajišťování plnění zákona o Integrovaném záchranném systému (IZS) a o zdravotnické záchranné službě.
Přednemocniční neodkladnou péčí se rozumí péče o postižených na místě vzniku jejich úrazu nebo náhlého onemocnění a v průběhu jeho dopravy k dalšímu odbornému ošetření a při jejich odevzdání do zdravotnického zařízení.
Zdravotnická záchranná služba (ZZS) nepřetržitě zabezpečuje, organizuje a řídí přednemocniční neodkladnou péči při likvidaci zdravotnických následků hromadných neštěstí a katastrof a koordinaci součinnosti s praktickými a službukonajícími lékaři lůžkových zdravotnických zařízení a s lékařskou službou první pomoci.
Operační středisko ZZS nepřetržitě a bezprostředně řídí činnost výjezdových skupin záchranné služby a integruje činnost všech článků přednemocniční neodkladné péče v určené spádové oblasti v nepřetržitém provozu.
Operační středisko zabezpečuje při likvidaci zdravotnických následků hromadného neštěstí nebo katastrofy:
- svolání určených pracovníků;
- udržuje spojení se všemi zúčastněnými;
- organizuje rychlý výjezd potřebných sil a prostředků;
- vyzývá oddělení nemocnic k připravenosti na příjem většího počtu postižených;
- aktivuje v případě potřeby havarijní plán příslušného území;
- vyžaduje součinnost zdravotnických zařízení, policie, hasičských záchranných sborů;
- vyhodnocuje všechny související informace, zabezpečuje jejich odevzdání a realizaci potřebných opatření.
Po vyhodnocení výzvy ukládá podle stupně naléhavosti a konkrétní situace úlohy jednotlivým výjezdovým skupinám záchranné služby, popřípadě praktickému lékaři, lékařské službě první pomoci nebo dopravní zdravotnické službě (které jsou trvalou zálohou zdravotnické záchranné služby).
Integrace přednemocniční neodkladné péče
Určujícím pro výběr zdravotnických zařízení podílejících se na spolupráci se ZZS je analýza možných rizik ohrožujících občany správního celku, předpokládané zdravotnické následky takových rizik, skladba a počty postižených osob, rozsah potřebné zdravotnické péče a z tohoodvozená potřeba přizpůsobení sítě poskytovatelů zdravotnické péče na správním územním celku.
Nositelem analýzy možných rizik jsou příslušné správní úřady (ministerstva, krajské úřady, VÚC – vyšší územněsprávní celky).
Výstupem jejich analýzy je přehled rizikových bodů (míst) na území správního celku, včetně nutné charakteristiky dopadů rizika na obyvatelstvo správního celku (v přímém dosahu příslušného rizika).
Okamžitá reakce na mimořádnou událost má vždy charakter záchranné akce. Proto je spuštěný záchranný systém s plným a účelným nasazením pro poskytnutí odborné přednemocniční neodkladné péče. Náplní přednemocniční neodkladné péče je odborná zdravotnická pomoc všem stavům náhlého a bezprostředního ohrožení života a zdraví.
Těmi podle současné úrovně medicínského poznání jsou:
- stavy bezprostředního ohrožení života postiženého;
- stavy vedoucí prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti;
- stavy vedoucí bez rychlého poskytnutí pomoci k trvalým chorobným změnám;
- stavy způsobující náhlé utrpení a náhlou bolest;
- stavy způsobující změny chování a jednání postižených, ohrožujících sami sebenebo jejich okolí.
Jde o širokou skupinu stavů poškození zdraví, která je svěřená do působnosti zdravotnické záchranné služby a je řešená prostřednictvím organizovaného záchranného systému a účelnou tvorbou záchranného řetězu od místa události do cílových zdravotnických zařízení, včetně využití možností, kapacit a okamžité dostupnosti tzv. trvalé zálohy záchranné služby, důsledně podle druhu vyvolávající příčiny a charakteru převažujícího typu postižení (spektrum masivního postižení osob podle medicíny katastrof = mechanické, termické, intoxikační, chemické, radiační, infekční a psychické).
Pro zvládnutí ostatních stavů poškození zdraví (mimo stavů bezprostředního ohrožení života a zdraví) jsou využívané kapacity ostatních zdravotnických zařízení, zpravidla nejbližších k místu události.
Tím, že ZZS zvládne skupinu stavů náhlého ohrožení života v prostoru výskytu hromadného postižení osob, není ovlivněná působnost správního celku zajistit zdravotnickou péči o ostatní stavy poškození zdraví v důsledku události, vedle funkce poskytování zdravotní péče ostatnímu obyvatelstvu, které nebylo postižené přímými účinky dané události.
Zůstává tak potřeba zajistit plynulé zdravotnické služby nemocným (akutně i chronicky) a podle požadavků orgánů krizového řízení správníhoúřadu (bezpečnostní rada, krizový štáb) řešit zdravotnické zajištěné ochrany obyvatelstva nezasáhnutého mimořádnou událostí.
Zdravotnické zařízení působící na území správního celku se tak podílejí na realizaci přijímaných opatření správního úřadu pro celé území správního celku plným nebo omezeným rozsahem svých kapacit podle druhu, rozsahu a místa poskytované zdravotnické péče (ve smyslu registrace), které zodpovídají předpokládaným rizikům ohrožení a zdravotním následkům.
Koordinace složek PNP
Provázanost přijímaných opatření mezi ZZS, ZZ, orgány OVZ a správním úřadem před napojením na systém správního celku – Integrovaný záchranný systém (IZS) - v ucelené podobě integrované zdravotnické péče při řešení mimořádných událostí a pro zvládání krizových situací, se zajišťuje prostřednictvím nositele zdravotnické politiky správního celku – obor zdravotnictví správního celku – a jím koordinovaného a kompletovaného traumatologického plánu zdravotnictvísprávního celku, a to v rámci celkové (havarijní i krizové) připravenosti zdravotnictví daného správního celku.
Pro tento účel je tímto útvarem organizovaný rezortní nástroj pro krizovou připravenost a tím je krizový management (dále jen „KM“) zdravotnictví správního celku.
KM je součástí rezortního krizového managementu (KMR)a jeho hlavní úlohou mimo jiného je zajistit provázanost plánovaných opatření mezi zdravotnickou záchrannou službou (poskytovatelem odborné přednemocniční neodkladné péče) a zdravotnickými zařízeními (poskytovatelé nutné zdravotnické péče v podmínkách mimořádných událostí), včetně ochrany veřejného zdraví, pro potřeby krizové připravenosti správního úřadu a jeho správního celku, a to v souladu s platnou legislativou, který pamatuje i na vytvoření pracovišť krizového managementu v resortu, tzv. útvary krizového managementu (ÚKM).
Hlavní působnost ÚKM :
Podílí se na přípravě návrhů pro řešení stanovených úloh v rámci zdravotnictví správního celku.
Zajišťuje podíl příslušného ZZ na kompletaci traumatologického plánu zdravotnictví správního celku jako jeho vklad do havarijního plánu správního celku – viz. traumaplán havárie.
Zajišťuje všestrannou provázanost traumatologických plánů ZZS a ZZ v rámci havarijního plánu územního správního celku.
Připravuje podmínky pro přechod zdravotnictví do podmínek nestandardních situací s cílem zajistit funkci zdravotnictví v navozených podmínkách události, která postihuje část správního celku nebo celé jeho území.
Podílí se na krizovém plánování v zdravotnictvísměrem k určenému dodavateli zdravotnických služeb (nutných služeb a předmětů pro poskytování zdravotnické péče), popř. subjektu hospodářské mobilizace, s cílem zajistit nutné dodávky pro občany, jako podíl na krizovém plánu správního celku, prostřednictvím Plánů krizové připravenosti, popř. Plánu hospodářské mobilizace.
Zajišťuje odpovídající materiální zabezpečení jednotlivých opatření v rámci skladového hospodářství, tvorbu příslušného objemu a skladby zásob zdravotnického materiálu k řešení mimořádných situací a krizových stavů na území správního celku, tzv. krizová logistika.
Zúčastňuje se resortní přípravy krizových manažerů v oblasti plánování jednotlivých opatření, dílčích regulací apod., majících vztah k nouzovému, tísňovému, havarijnímu a krizovému plánování.
Vykonává výpis z dokumentace zdravotnického zabezpečení správního celku pro poskytovatele zdravotní péče a zajišťuje její aktualizaci v procesu plánování tak, aby vedoucí oboru zdravotnictví byl připravený pro řešení vzniklé situace ve smyslu přijímaných rozhodnutí představitele správního celku.
V rámci svěřené působnosti je oprávněný být obeznámený:
- se soustavou ZZ ve správním celku v rozsahu registrace ve smyslu příslušných zákonů;
- se soustavou vytypovaných rizikových míst a bodů na území správního celku a s výstupy analýzy možných rizik. Pro tento účel zajišťuje spolupráci s příslušnými orgány krizové připravenosti správního celku a rezortními ÚKM v rámci regiónu;
- se základními geografickými a demografickými ukazovateli správního celku pro posouzení charakteristiky a míry možného rizika ohrožení občanů, dopadů mimořádné události typu havárienebo krizové situace (pro které musí být vyhlášený příslušný krizový stav) na zdravotní stav občanů;
- se základními ukazovateli pro vypracování rozvahy zdravotnického zabezpečení příslušného správního celku v komplexu poskytování zdravotnických služeb, včetně dostupných kapacit a skladby možnosti ZZ příslušného správního území;
- s dalšími údaji podle operativní potřeby vždy v rozsahu přímého zmocnění v režimu příslušné právní normy.
Napojení přednemocniční péče a nemocniční péče
Výstupem přednemocniční neodkladné péče, poskytované v místě mimořádné události a v průběhu transportu do cílového zdravotnického zařízení lůžkového typu, je objem zdravotní péče v rozsahu nemocniční neodkladné péče.
Nemocniční neodkladnou péči (intervenční, intenzivní a resuscitační) poskytují cílové nemocnice, které svojí strukturou, druhem a rozsahem poskytované zdravotnické péče a vybaveností jsou odborně způsobilé k poskytování zdravotnické péče stavům ošetřených v rámci PNS, t.j. zvládnout převažující druh poškození zdraví.
Způsob reakce nemocnice na příjem a zvládnutí většího počtu postižených tvoří obsah traumaplánu nemocnice, který má k dispozici vždy lékař stálé služby, např. služba na lůžkovém zařízení nebo určené pracoviště nemocnice. Popudem ke spuštění traumaplánu nemocnice je příslušná výzva operačního střediska.
Činnost zdravotnické záchranné služby při odevzdávání a příjmu postižených v cílových zdravotnických zařízeních je realizovaná ve spolupráci s cílovým zdravotnickým zařízením, které je povinné na výzvu záchranné služby postižené přijmout.
Cílové ZZ = poskytuje kompletní péči o daný druh postižení!!!!
Zásady traumatologického plánování cílových zdravotnických zařízení a tvorba traumaplánu nemocnice jsou rovnoměrně rozložené na jednotlivá pracoviště nemocnice tak, aby byla zajištěná hlavní úloha nemocnice.
Úprava režimu nemocnice
Vyhlášením režimu traumaplánu se běžné činnosti zastavují (spolu s odklonem na zdravotnické zařízení, které neplní úlohu cílového zdravotnického zařízení, nové, resp. plánované výkony se nezahajují, započaté se dokončují a uvolňují se tak kapacity jednotlivých pracovišť (funkčních součástí zásahové struktury nemocnice). Ukončují se návštěvy, návštěvníci musí opustit nemocnici (působnost sester, ošetřovatelů a vnitřní služby nemocnice) – vhodné je informování krátkou zprávou o důvodu tohoto opatření.
Provede se uvolnění, regulace a označení komunikací uvnitř nemocnice na principu vnitřního stejnosměrného okruhu (to zpravidla organizuje nemocniční pořádková služba, vrátnice apod.). Zbývající pacienti nemocnice neopouští pokoje. Uzamykají se všechny nekontrolovatelné vedlejší vchody do budovy nemocnice. Zřizují se čekárny pro postižené, připravuje se systém registrace a dokumentace. Kuchyň přechází na režim tekutinového zajištění zásahových složek nemocnice.
Souhrnně: na pracovištích se provádí urychleně přípravné práce na příjem většího počtu postižených osob, včetně potřeby policejní součinnosti na volnou přístupovou cestu k nemocnici - nejširší vchod do nemocnice - spolu s označením.
Plnou kompetenci v této fázi má vedení zásahu - zásahový tým nemocnice - odborná skupina krizového štábu nemocnice!
Příprava postelí
Smyslem je připravit dostupné (prázdné, uvolněné a uvolňující se) postele na příjem nových osob:
- zahajuje se propuštění a překlad pacientů a úklid prostor;
- jednotky intenzivní péče se uklízí, zvyšují svou kapacitu a své pacienty rozdělují na příslušná oddělení;
- lůžka neodkladné péče se v maximální možné míře uvolňují na plánované počty a připravují se na příjem nových pacientů;
- zvyšuje se kapacita lůžek nemocnice - v pobytových, společenských místech, tělocvičnách, využívají se všechny kapacity lékařských pokojů, všech lůžkových možností, včetně nemocničních škol, ubytoven apod.
Zásoby
Doporučení jsou taková, že výše zásob by měla odpovídat počtu možných obětí události, co se zpravidla nekryje s výškou provozních zásob nemocnice (zpravidla třídenní zásoby).
Doporučení jsou taková, že výše zásob by měla odpovídat počtu možných obětí události, co se zpravidla nekryje s výškou provozních zásob nemocnice (zpravidla třídenní zásoby).
Struktura zásob:
- nástroje, infuzní roztoky, krevní konzervy;
- léky, obvazový materiál, nástroje;
- materiál k sádrování, nemocniční nosítka, transportní nosítka;
- nemocniční prádlo a provozní materiál.
Příjem postižených
Obecný požadavek je na centrální příjmové pracoviště - příjmová hala (emergency, emergencyhall) - s volným přístupem a přímými linkami k jednotlivým funkčním jednotkám (rentgenologická pracoviště, laboratoře, operační sály apod.).
Obecný požadavek je na centrální příjmové pracoviště - příjmová hala (emergency, emergencyhall) - s volným přístupem a přímými linkami k jednotlivým funkčním jednotkám (rentgenologická pracoviště, laboratoře, operační sály apod.).
Režim práce spočívá v tom, že určený vedoucí lékař příjmu vykonává základní diagnosticko-prognostické vyšetření a následně specifikuje cílové pracoviště nemocnice, kde bude postižený ošetřen. K dispozici pak musí být dostatečný počet ošetřovatelů k převozu každého postiženého z centrální vyšetřovny na cílové pracoviště, stejně také dostatečný počet dokumentátorů k registraci, dokumentaci a přehledu.
V blízkosti centrálního pracoviště musí být záloha nemocničních transportních prostředků (pojízdná křesla, nosítka apod.).
Z hlediska efektivnosti centrálního příjmu je rozhodující organizace pracovních týmů - lékař, sestra, dokumentátor - ošetřovatel + transportní prostředek = směr k cílovému pracovišti s volnou cestou.
Čekárny
Zřizují se v blízkosti centrálního příjmu a označují se shodným typem označení jako přístupové cesty do nemocnice (k orientaci řidičů převozových vozidel, doprovodu postižených). Režim práce v čekárnách - starost o čekající - zajišťuje volný personál nemocnice, ošetřovatelé, pomocní pracovníci apod.
Zřizují se v blízkosti centrálního příjmu a označují se shodným typem označení jako přístupové cesty do nemocnice (k orientaci řidičů převozových vozidel, doprovodu postižených). Režim práce v čekárnách - starost o čekající - zajišťuje volný personál nemocnice, ošetřovatelé, pomocní pracovníci apod.
Registrace a dokumentace
Je nezbytnou součástí funkce zásahové nemocnice, která vytváří vlastní ucelený systém registrace a dokumentace zásahu. Odvozuje se od dokumentace přednemocniční neodkladné péče - TŘÍDICÍ KARTY záchranné služby, které je výhodné připnout k Doprovodné kartě postiženého (průběžné číslování karet je samozřejmostí).
Průvodní karty je vhodné mít připravené jako trojlist - 1. list = pacient, 2. list = na schránku osobních věcí (plastikové vaky), 3. list = centrální příjem (doklad zásahového týmu krizového štábu nemocnice na centrálním příjmu).
Karta je záznamník pro nález při příjmu, návrh dalšího způsobu zdravotní péče, přehled o podaných lécích, jejich dávkách atd., v konečném důsledku se pak stává součástí nemocničního chorobopisu postiženého.
Kuchyně
Základním úkolem v době zásahu nemocnice je zajišťování nápojů (čaj, tekutiny, teplé polévky) společně s jejich distribucí po areálu nemocnice (nádoby, konvice, pohárky atd.), při využití vnitřního zásobovacího systému, včetně zásobovacích vozů.
Základním úkolem v době zásahu nemocnice je zajišťování nápojů (čaj, tekutiny, teplé polévky) společně s jejich distribucí po areálu nemocnice (nádoby, konvice, pohárky atd.), při využití vnitřního zásobovacího systému, včetně zásobovacích vozů.
Obecný rámec traumatologického plánu:
Traumatologický plán nemocnice se vypracovává variantně na možné typy hromadného postižení osob.
V současné době je nejčastější spektrum:
- mechanických postižení;
- termických postižení;
- intoxikačních postižení;
- chemických postižení;
- radiačních postižení;
- infekčních postižení;
- psychických postižení.
- mechanických postižení;
- termických postižení;
- intoxikačních postižení;
- chemických postižení;
- radiačních postižení;
- infekčních postižení;
- psychických postižení.
Jednotlivé varianty pak upravují specifická opatření ze strany nemocnice, jako jsou např. zásady osobní hygieny, dekontaminační postupy, ale také uplatnění režimů orgánů ochrany veřejného zdravína provoz nemocnice a ochranu personálu i pacientů, spolu s opatřeními civilní ochrany.
Konkrétní podoba traumatologické plánu nemocnice je vždy odrazem analýzy rizikové zátěže místní příslušné části a celé oblasti, akceptuje i obecné postupy k bezpečnostním rizikům České republiky, včetně opatření spojených s obranou státu.
Traumatologický plán nemocnice tvoří základ připravenosti nemocnice jednak pro standardní situace, ale hlavně pro nestandardní v závislosti na míře závažnosti a nutnosti rozvoje kapacit zdravotnictví, i jeho podpory.
Traumatologický plán nemocnice tvoří základ připravenosti nemocnice jednak pro standardní situace, ale hlavně pro nestandardní v závislosti na míře závažnosti a nutnosti rozvoje kapacit zdravotnictví, i jeho podpory.