Radiologie_a_nuklearni_medicina

9.1.5 Optický nerv

9.1.5 Optický nerv
 
 
Úvodem bychom chtěli zdůraznit dvě anatomické skutečnosti, které vysvětlují některé patologické stavy postihující nerv. Optický nerv sledují až k očnímu bulbu mozkové pleny, takže nerv lemuje subarachnoidální prostor s likvorem. Dalším faktem je skutečnost, že na rozdíl od periferních nervů neobsahuje optický nerv Schwannovy buňky (obr. 9.13).
  
 
Obr. 9.13 Schéma – orbita a oční bulbus
 
Optická neuritida. Příčinou může být mnoho patologických stavů, ale zcela dominantním onemocněním, které doprovází neuritida očního nervu, je roztroušená skleróza mozkomíšní. V klinickém obrazu pozorujeme během hodin až dnů narůstající poruchu vizu s pomalou úpravou během několika týdnů (mohou zůstat různě těžká rezidua), bolest za okem zpravidla nechybí, zhoršuje se pohybem bulbu, léčbou jsou kortikoidy. Postižený nerv má zvýšený signál v T2W obrazu.
 
Gliom optiku. Vyskytuje se v rámci neurofibromatózy typu I. Gliom se může propagovat z orbity zrakovým nervem přes optický kanál do chiasmatu a dále cestou zrakové dráhy. Léčba není i přes benigní charakter nádoru žádná. Nemocný končí po letech ztrátou zraku nebo výrazným defektem vizu. Nádor se projeví zvýšeným signálem při vyšetření MR v T2W obrazu, v obrazu T1W je izosignální, i když se jedná o benigní nádor enhancuje nehomogenně po aplikaci KL (obr. 9.14a–c).
 
Meningeom. Nádor vycházející z arachnoidálních buněk pochvy zrakového nervu není tumorem v orbitě častým, spíše se vyskytuje u dospělých nemocných ženského pohlaví (obr. 9.15).
  
 
Obr. 9.14a–c MR – gliom optiku. N. opticus je rozšířen, po podání kontrastní látky ložisko zvyšuje svůj signál (šipka, c).