Rehabilitacni_osetrovatelstvi

10.3.4 Historie ergoterapie ve světě a v ČR

10.3.4 Historie ergoterapie ve světě a v ČR
 
 
Od 18. století je ergoterapie pojímána jako pracovní terapie v péči o duševně nemocné.
 
V roce 1793 psychiatr Phillipe Pinel – „morální léčba a zaměstnání“ při léčbě duševně chorých – empatie, zachování lidské důstojnosti, humanistický, laskavý přístup se zavedením pravidelného režimu dne s kreativními a rekreačními činnostmi. Pinel využíval četbu, hudbu, tělesná cvičení a práci – uvolnění emocí, zlepšení spánku, zlepšení mentálních schopností.
 
1840-1860 USA – „zlatý věk morální léčby a zaměstnávání“ – výtvarné, rukodělné činnosti.
20. století – osoby s disabilitou mají právo se zapojit do každodenního života, za zdraví bylo považováno dosažení rovnováhy mezi prací, odpočinkem a aktivním využíváním volného času.
 
1917 – vznik ergoterapie jako profese v USA Národní společnost pro podporu ergoterapie (National Society for the Promotion of Occupational Therapy) dnes Americká ergoterapeutická asociace (American Occupational Therapy Association, AOTA).
 
40.-60. léta minulého století – práce s válečnými veterány s různým tělesným postižením, rehabilitace osob s tělesným postižením, zvláště míchy, po amputacích, traumatickém poranění mozku, poliomyelitidou a dětskou mozkovou obrnou. Lékaři byli plně odpovědní za indikaci léčby. Ergoterapie se zaměřila jen na fyzické problémy.
 
S. Freud – hlubší zaměření na vztah ergoterapeuta a klienta.
 
Od 60. let se ergoterapie rozšiřuje i do pediatrie, geriatrie, významný trend deinstitucionalizace – příprava pacientů na samostatný život po propuštění z institucí. Vzrostla také potřeba sociálních dovedností ergoterapeutů.
 
1952 založení Světové federace ergoterapeutů (WFOT, World Federation of Occupational Therapists)
 
1980 WHO – Mezinárodní klasifikace poruch, disabilit a handicapů
 
V České republice se o rozvoj ergoterapie významně zasloužil profesor Rudolf Jedlička.
1913 – Jedličkův ústav pro děti s tělesným postižením a později pro zraněné vojáky. Proslul cvičnými dílnami – truhlářskou, krejčovskou, zahradnickou, ručně vázané koberce, vyšívání praporů, výroba protéz.
 
Rehabilitační ústav Kladruby – vyškolení ergoterapeutů pod vedením odborníků z USA.
 
60. léta – obor univerzální rehabilitační pracovník (ergoterapie byla luxus či nadstandard).
 
Do 70. let ergoterapie pojímána jen jako „léčba prací“.
 
1992 samostatné studium ergoterapie na úrovni vyššího odborného vzdělání – Ostrava.
1994 bakalářský obor na 1. LF UK
1994 Česká asociace ergoterapeutů ČAE (od roku 2002 členem Světové federace ergoterapeutů)
 
V ČR 6 ergoterapeutů na 100 000 obyvatel, evropský průměr je 30 ergoterapeutů na 100 000 obyvatel.