Teorie_osetrovatelstvi

1.4.2 Ošetřovatelství v meziválečném období

1.4.2 Ošetřovatelství v meziválečném období
 
  
První absolventky ošetřovatelské školy založily již v roce 1921 Spolek absolventek ošetřovatelské školy, od roku 1928 Spolek diplomovaných sester.

Začaly se budovat sesterské ubytovny, došlo k úpravě pracovních podmínek, pracovní doby, dovolené. Spolek pořádal přednášky, pokračovací kurzy, pomáhal zakládat další ošetřovatelské školy. Spolupracoval se zahraničními sesterskými organizacemi. V roce 1933 byl Spolek diplomovaných sester přijat do Mezinárodní rady sester.

V roce 1937 začal spolek vydávat svůj první časopis Diplomovaná sestra. Úroveň ošetřovatelské péče, její organizace
i vzdělávání sester se relativně rychle zlepšovaly. Vzdělané absolventky ošetřovatelské školy navázaly mnoho velmi užitečných společenských kontaktů, které jednak umožnily získat finanční podporu pro ošetřovatelské školství, avšak především neobyčejně zvyšovaly společenskou prestiž ošetřovatelek a jejich profese.

Významnou roli v podpoře ošetřovatelství sehrály po mnohá léta - prakticky až do komunistického puče v r. 1948, Alice Masaryková a Hana Benešová
Alice Masaryková dcera prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, předsedkyně Československého Červeného kříže, Hana Benešová manželka druhého československého prezidenta dr. Edvarda Beneše.
 
České ošetřovatelství mezi válkami nebylo orientováno jen na rozvoj nemocniční služby. Již v roce 1918 byla v Praze otevřena Vyšší sociální škola, která připravovala v jednoletém studiu sociálně orientované pracovníky a později zejména diplomované sestry pro samostatnou práci v terénu. Tyto sestry zakládaly a vedly poradny pro matky a děti, zdravotní stanice s dispenzářem tuberkulózně a pohlavně nemocných.

V roce 1929 zavedl ČSČK organizovanou ošetřovatelskou a zdravotní službu v rodinách (OZSR), v níž sestry pracovaly samostatně na základě smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Terénní péče sester byla zaměřena na výchovu sociálně slabších vrstev obyvatelstva ke zdravému uvědomění, rodičovství, prevenci šíření nebezpečných infekčních chorob.

Samostatná terénní péče po roce 1948 zcela zanikla a teprve v sedmdesátých letech začaly znovu působit v terénu relativně samostatně pracující sestry - geriatrické sestry v rámci návštěvní služby.