Teorie_osetrovatelstvi
7.3.4 Čtvrtá fáze ošetřovatelského procesu – realizace
7.3.4 Čtvrtá fáze ošetřovatelského procesu – realizace
Čtvrtá fáze ošetřovatelského procesu – realizace
Ošetřovatelský proces je systematická, racionální metoda plánování, poskytování a dokumentování
ošetřovatelské péče. Jeho cílem je zhodnotit pacientův zdravotní stav, skutečné nebo potenciální problémy
péče o zdraví, vytýčit plány na posouzení potřeb a poskytnout konkrétní pečovatelské zásahy k uspokojení těchto potřeb.
ošetřovatelské péče. Jeho cílem je zhodnotit pacientův zdravotní stav, skutečné nebo potenciální problémy
péče o zdraví, vytýčit plány na posouzení potřeb a poskytnout konkrétní pečovatelské zásahy k uspokojení těchto potřeb.
Ošetřovatelský proces je logický, systematický přístup k celkové péči o pacienta.
Realizace
Realizace čili provedení nebo zásah je uplatnění ošetřovatelských strategií, zaznamenaných v plánu ošetřovatelské péče. V praxi je to ošetřovatelská činnost zaměřená na dosažení žádoucího výsledku nebo pacientových cílů.
Pacient je vždy prvořadým účastníkem v realizaci plánu ošetřovatelských činnosti, přestože sestra může někdy jednat za něj. Stupeň pacientovy účasti na realizaci je často závislý na jeho zdravotním stavu.
V realizaci nacházíme jednak sesterské a jednak lékařské ordinace, které se musí vyplnit pro dosažení pacientova cíle. Pacient je hlavním účastníkem při realizaci plánu péče.
Do jaké míry se pacient podílí na péči, závisí na:
- věku,
- zdravotním stavu,
- schopnostech,
- hodnotím systému,
- prostředí.
Sestra může činnosti realizovat v plném rozsahu za pacienta nebo jen částečně nebo mu poskytne radu, konzultaci.
V rámci své profese sestry při poskytování ošetřovatelské péče poskytují:
- nezávislou - autonomní činnost,
- závislou - komplementární činnost,
- součinná činnost.
Při realizaci se řídí protokoly nebo nařízeními:
- protokol se od nařízení liší tím, že obsahuje upřesňující procedury, které je třeba provést v daném čase, situaci.
- nařízení je písemný dokument, který opravňuje sestru, resp. porodní asistentku vykonávat specifické činnosti
za určitých okolností.
za určitých okolností.
Všechny činnosti, které sestra dělá, musí vycházet z jejich pravomocí, které jsou upraveny v právních normách.
Typy ošetřovatelských činností:
- nezávislá ošetřovatelská činnost - je taková, kterou iniciuje sestru na základě vlastních znalostí a dovedností.
- závislá ošetřovatelská činnost - je taková, kterou sestra vykonává na příkaz lékaře, pod lékařským dohledem nebo
podle stanovených předpisů.
- součinná ošetřovatelská činnost - je taková, kterou sestra vykonává buď společně s jiným členem zdravotnického
týmu, nebo je výsledkem společného rozhodnutí sestry a jiného člena týmu.
Realizační proces:
a) opětovné posouzení pacienta - posuzování se dělá během celého ošetřovatelského procesu, nové informace však
mohou indikovat změnu priorit nebo strategií. Tím se změní i rozhodnutí a patřičně se reviduje ošetřovatelský plán.
b) validizace plánu ošetřovatelské péče - pokud se změní okolnosti a stav pacienta, sestra musí zvážit hodnotu
nových dat a rozhodnout, zda je plán i za těchto okolností platný. Pokud se pacientův stav mění je nutné plán
přizpůsobit novým okolnostem.
c) posouzení potřeby asistence při činnostech - sestra může k realizaci některých ošetřovatelských strategií
potřebovat pomoc, a to z těchto příčin: není schopna bezpečně realizovat dané strategie sama, obává se
zvýšení stresu pacienta, nemá dost znalostí a dovedností k provedení dané činnosti.
zvýšení stresu pacienta, nemá dost znalostí a dovedností k provedení dané činnosti.
d) realizace ošetřovatelských strategií - ošetřovatelské strategie jsou zaměřeny na pomoc pacientovi dosáhnout
jeho zdravotních cílů.
- V realizaci ošetřovatelských strategií rozeznáváme šest významných aspektů:- pacientovu individualitu,- potřebu pacientovy účasti,- prevencí komplikací,- uchování obranných mechanismů,- poskytnutí pohody a podpory pacientovi,- přesné a pečlivé provedení ošetřovatelských aktivit.
e) záznamy a hlášení o ošetřovatelských činnostech - ošetřovatelské činnosti se zaznamenávají písemně nebo ústně
po jejich provedení.
Význam provádění realizačního procesu spočívá v tom, že nové informace mohou indikovat změnu priorit a strategií, což vyžaduje přizpůsobit plán novým okolnostem. Při realizaci sestra uplatňuje kognitivní, interpersonální a technické dovednosti.
Činnosti, které sestra dělá, při realizaci odrážejí i její roli, kterou v té době zastává.
Sestra může u pacienta zastávat roli:
- učitelky - učí je novým poznatkům a dovednostem,
- komunikátorky - poskytuje mu informace, ale i předává a zprostředkovává informace od něj jiným,
- ošetřovatelky - poskytuje mu podporu, ošetřovatelskou péči,
- advokátky - hájí zájmy a práva pacienta, podporuje jej v jeho rozhodnutích
- nositelky změn - pomáhá pacientovi rozhodnout se pro změnu, při výběru alternativ v péči,
- manažerky - využívá možnost delegování péče na jiné zdravotnické pracovníky a zajišťuje také dohled nad
poskytovanou péčí,
- výzkumnice - realizuje péči na základě výsledků výzkumu, vybírá metody, které představují pro pacienta a
ošetřovatelství přínos.