Verejne_zdravotnictvi
3 Národní zdravotnický informační systém
3 Národní zdravotnický informační systém
3.3 Testovací otázky
Ministerstvo zdravotnictví zřídilo Národního zdravotnický informační systém, který je tvořen národními zdravotními registry a pověřilo jeho správou Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) v souladu se základním účelem a předmětem jeho činnosti vyplývajícím ze statutu ÚZIS ČR. Rozsah pověření je vymezen zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).
Národní zdravotní registry vznikly převážně z iniciativy odborných lékařských společností, které stanovily odbornou náplň. O každý národní zdravotní registr se stará určená státní instituce, tzv. správce registru, který garantuje metodickou a obsahovou jednotu registru a jeho účel. Poradním orgánem správce registru je Rada registru složená z reprezentantů navržených příslušnou odbornou lékařskou společností, zástupců Ministerstva zdravotnictví, pracovníků správce a případného zpracovatele. Příslušná odborná lékařská společnost je odborným garantem registru.
Přehled Národních zdravotních registrů
- Národní onkologický registr
- Národní registr hospitalizovaných
- Národní registr reprodukčního zdraví
- Národní registr kardiovaskulárních operací a intervencí
- Národní registr kloubních náhrad
- Národní registr nemocí z povolání
- Národní registr léčby uživatelů drog
- Národní registr úrazů
- Národní registr osob trvale vyloučených z dárcovství krve
- Národní registr pitev a toxikologických vyšetření prováděných na oddělení soudního lékařství
Vymezení rozsahu informací předávaných poskytovateli zdravotních služeb do národních zdravotních registrů je přesně stanoveno v datovém standardu Ministerstva zdravotnictví a závazných metodických pokynech k Národnímu zdravotnickému informačnímu systému.
Národní zdravotní registry
Účelem registrů je
- sledovat vývoj, příčiny a důsledky závažných onemocnění
- sledovat ekonomické důsledky závažných onemocnění a jejich dopady do sociální sféry a ekonomiky sociálního systému
- evidovat a sledovat pacienty, včetně zemřelých, s vybranými společensky závažnými nemocemi
- sledovat výskyt, vývoj, příčiny a důsledky společensky závažných nemocí a návaznosti další péče
- evidence a sledování pacientů s úrazy
- statistická a vědecká zpracování dat registrů zaměřená zejména na analýzy zdravotního stavu obyvatel a kvalitu a využívání zdravotní péče s cílem zlepšovat zdraví populace
Význam zdravotních registrů mimo jiné také spočívá v jejich možnosti monitorovat současné trendy v kvalitě poskytování zdravotní péče v celé ČR v porovnání s ostatními evropskými státy.
Informace z registrů slouží pro databáze zdravotnických ukazatelů Eurostat Evropské unie, databáze Health for all Světové zdravotnické organizace a pro další mezinárodní srovnání.
Záznamy v registrech neobsahují jméno, příjmení, adresu pacienta ani žádné detailní osobní charakteristiky.
Způsob hlášení a termíny pro předávání hlášení stanovuje vyhláška č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému.
Přístup k datům a jejich ochrana
Individuální údaje z registrů nejsou veřejně přístupné. Údaje z registrů jsou poskytovány pouze v agregované podobě (např. za územní celky, za druhy zdravotnických zařízení, za skupiny diagnóz, za jednotlivé diagnózy).
Pouze pro vědecké a výzkumné účely lze poskytnout neagregované anonymizované osobní údaje. Vyjma případů, kdy data registru jsou přímo využívána při poskytování zdravotní péče, není důležitá identifikace osoby jako takové, ale to, zda nahlášené případy v registrech patří ke stejné osobě nebo k různým osobám. Bez identifikátoru osoby nelze zdrojová data do registru kontrolovatelně pořizovat, odstraňovat duplicitní hlášení, doplňovat časově i prostorově, čistit registr o zemřelé osoby a mít tak přesnější statistiky.
Ochrana dat ve zdravotních registrech je na vysoké úrovni. Přístup k individuálním údajům mají pouze pověření pracovníci správce a zpracovatele registrů a poskytovatelé zdravotních služeb. Mezi oprávněné osoby obecně nepatří úředníci státní správy, ti mají přístup pouze k agregovaným údajům a v žádném případě nemají přístup k individuálním osobním údajům. Většinu oprávněných pracovníků představují zdravotničtí pracovníci, kteří vkládají data do příslušného registru a počet oprávněných pracovníků, kteří mají přístup ke všem datům určitého registru je striktně omezen na jednotlivce. Správce registru určuje přístupová práva oprávněných uživatelů, zabezpečuje provoz sítě pro sběr dat, zajišťuje informační technologie, autentizaci, autorizaci a ochranu dat a jmenuje také správce databáze, tj. oprávněného pracovníka, který má přístup k datům registru a zodpovídá za jejich zpracování. Pouze správci databáze jsou přidělena přístupová práva k datům a má plnou zodpovědnost za jejich ochranu.
Při zpracování osobních údajů v registrech, jejich ochraně a poskytování, správce registru a případně zpracovatel důsledně dodržuje zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.
Zdravotnické registry v zahraničí
Řada evropských zemí provozuje větší počet zdravotních registrů s identifikačním číslem osoby (PIN). Existují materiály na úrovni EU, které doporučují použití PIN jako základní předpoklad potřebné funkčnosti a kvality dat ve zdravotních registrech a informačních systémech, pochopitelně s přijetím potřebných prvků ochrany dat a soukromí pacientů. Na úrovni EU je požadována mnohem větší harmonizace v této oblasti, aby výklad směrnice o ochraně osobních údajů byl jednotný.
Literatura:
UZIS [online]. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/registry/narodni-zdravotni-registry.