Verejne_zdravotnictvi
10.1 Monitoring zdraví a životního prostředí
10.1 Monitoring zdraví a životního prostředí
Monitoring zdraví a životního prostředí zajišťuje v České republice Státní zdravotní ústav, což je organizace přímo řízená Ministerstvem zdravotnictví.
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí je koordinovaným systémem sběru údajů o kvalitě složek životního prostředí, které představují přímé cesty expozice člověka škodlivinám, a hodnocení jejich vlivu na zdravotní stav české populace. Cílem je vytvořit validní informace pro rozhodování státní správy a samosprávy v oblasti politiky veřejného zdraví a také v rámci řízení a kontroly zdravotních rizik. Systém monitorování je realizován od roku 1994, což umožňuje hodnocení trendů ve vývoji některých dlouhodobě sledovaných ukazatelů kvality životního prostředí i zdravotního stavu obyvatel.
Souhrn výsledků monitorování, hodnocení trendů znečištění, expozic, dopadů na zdraví a zdravotních rizik je každoročně publikován ve zprávě zpracované Státním zdravotním ústavem.
Systém monitorování probíhá v osmi subsystémech:
- zdravotní důsledky a rizika znečištěného ovzduší
- zdravotní důsledky a rizika znečištěné pitné vody
- zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku
- zdravotní důsledky zátěže lidského organismu chemickými látkami z potravinových řetězců, dietární expozice
- zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostředí, biologický monitoring
- zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky
- zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky
- zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací
Systém monitorování je obsažen v zákoně 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, a je jednou z priorit Akčního plánu zdraví a životního prostředí České republiky. Výsledky slouží jako srovnávací údaje o úrovni znečištění „běžného pozadí“, průměrného přívodu kontaminantů z ovzduší, pitné vody či potravin, při řešení lokálních problémů, při posuzování zdravotních dopadů plánovaných aktivit nebo při vytváření zdravotních plánů měst. K tomu mohou přispět také referenční hodnoty obsahu chemických látek v biologickém materiálu české populace anebo údaje o prevalenci či incidenci s prostředím souvisejících onemocnění, jako jsou alergie nebo onemocnění dýchacích cest. Úkolem systému monitorování je též vytvářet časové řady indikátorů, které dokumentují úspěšnost či nedostatky v plnění programů ochrany veřejného zdraví a životního prostředí.
Po vstupu ČR do Evropské unie se Systém monitorování zapojil do celoevropských informačních sítí a databází, a jeho činnosti se staly součástí plnění mezinárodních úmluv nebo požadavků Evropské komise. Některé projekty slouží jako vzorové pro ostatní země, například projekt dietárního přívodu cizorodých látek a nutrientů, který je pod vedením ČR implementován v některých západoevropských zemích.