Vyzkum_v_osetrovatelstvi
7 Kvalitativní výzkum
7 Kvalitativní výzkum
7.5 Testovací otázky
Pomocí kvalitativního výzkumu jsou popisovány situace, akce, procesy, sociální interakce, interpretace pohledu nebo názorů jednotlivců či skupin na danou problematiku apod. v určitém sociálním kontextu.
Jako kvalitativní výzkum lze s nadsázkou označit jakýkoliv výzkum, který nevyužívá pro získání výsledků statistické metody.
Snahou kvalitativního výzkumníka je vytvořit holistický obraz sledovaného jevu.
Pro zdárné provedení kvalitativního výzkumu je třeba si uvědomit a během celého výzkumného procesu mít na paměti, několik skutečností:
- kvalitativní výzkum má induktivní logiku
- účastnící výzkumu, výzkumník i čtenář mají rozdílné vnímání reality
- výzkumník a účastnící výzkumu se navzájem ovlivňují
- způsob vyjadřování během výzkumu je neformální, často se vytváří a stabilizuje v průběhu výzkumu
Kvalitativní výzkum lze dělit dle mnoha hledisek, např. podle přístupu (viz 1 Metody výzkumu). Obecně jej ale můžeme, především podle metodologie, rozdělit na:
a) biografický
- využívá se nejčastěji v oblasti antropologie, literatury, historie, sociologie a psychologie
- chronologicky řadí např. životní etapy, situace apod., strukturuje okolnosti hlavních událostí, vysvětluje významy událostí v historickém kontextu
- jako zdroje užívá archivní materiály, autobiografie, life history (psaná, orální)
b) fenomenologický
- využívá se nejčastěji v oblasti filozofie, sociologie, ošetřovatelství a psychologie
- popisuje výpovědi (např. zkušenosti) několika osob (kolem 15 osob), které jsou pro daný výzkum vybrány na základě relevantnosti budoucích výpovědí (např. zkušenosti)
- během analýzy dat se nejdříve vytvářejí skupiny významů získaných informací, dále se popisuje daný jev (např. zkušenost) a následně jeho důsledek
c) zakotvená teorie
- využívá se nejčastěji v oblasti medicíny, ošetřovatelství a sociologie
- cílem je vytvoření nové teorie
- jako metoda výzkumu se používají rozhovory (kolem 25 rozhovorů), na základě jejich analýzy je postavena daná teorie, která se dalšími rozhovory ověřuje
- postup analýzy zakotvené teorie zahrnuje otevřené, axiální a selektivní kódování a konstrukci teorie (proces analýzy dat je blíže popsán v podkapitole 7.3 Analýza dat)
d) etnografický
- využívá se nejčastěji v oblasti sociologie a kulturní antropologie
- popisuje určitou sociální (např. kulturní) skupinu nebo systém
- jako metoda je používáno pozorování (zúčastněné)
- pro vstup do terénu je třeba identifikovat dveřníka (gatekeeper) (viz 5 Výzkumný vzorek)
e) kazuistika
- využívá se nejčastěji v oblasti ošetřovatelství, medicíny a sociologii
- jde o ohraničený systém na jednotlivce, určitou skupinu, událost, činnost nebo proces
- pro sběr informací se kombinují různé metody, jako např. pozorování, rozhovor, analýza dokumentů
- skládá se z:
-- úvodu
-- anamnézy - relevantní údaje z období před popisovaným případem/údaje neměnící se v souvislosti s případem
-- katamnézy – popis vlastního případu
-- analýzy – rozbor případu
-- interpretace – aplikace/porovnání s teorií
-- závěr
I když se jen těžko dá kvalitativní výzkum rozdělit striktně do jednotlivých fází, protože se jednotlivé fáze často prolínají (např. není výjimkou, že se provádí analýza dat již během samotného sběru materiálu), přesto je zde, pro názornost, nastíněno možné uspořádání fází kvalitativního výzkumu:
1) přípravná fáze
- stanovení výzkumného problému
- výběr způsobu sběru dat
- organizační zabezpečení výzkumu
2) sběr (dat)
3) zpracování dat
- analýza dat
4) interpretace
- formulace závěrů
- vypracování závěrečné zprávy
- prezentace výsledků
Jednotlivé kroky budou popsány v následujících podkapitolách (7.1–7.4).
Literatura:
BÁRLOVÁ, Sylva, Petr SADÍLEK a Valérie TÓTHOVÁ. Výzkum a ošetřovatelství. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2009. ISBN 978-80-7013-467-2.
CORBINOVÁ, Juliet a Anselm SRTAUSS. Základy kvalitativního výzkumu. Postupy a techniky metody zakotvené teorie. Brno: Albert, 1999. ISBN 80-85834-60-X.
DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0139-7.
JAROŠOVÁ, Darja. Výzkum v ošetřovatelství. Ostrava: Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2006. ISBN neuvedeno.
ČESKO. Zákon č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 180. ISSN 1211-1244.
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Základní teorie, metody a aplikace. Druhé, přepracované a aktualizované vydání. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4.