Patologie
15.2 Krvácení v oblasti krania
15.2 Krvácení v oblasti krania
- extrakraniální
- intrakraniální = extracerebrální + intracerebrální
Krvácení do měkkých pokrývek lebních (extrakraniální) zpravidla není život ohrožující. Upozorní však na možnost , že trauma způsobilo i krvácení nitrolební.
Uvnitř dutiny lební se může jednat o krvácení do mozkových obalů – extracerebrální a do mozku samého - intracerebrální.
- intrakraniální = extracerebrální + intracerebrální
Krvácení do měkkých pokrývek lebních (extrakraniální) zpravidla není život ohrožující. Upozorní však na možnost , že trauma způsobilo i krvácení nitrolební.
Uvnitř dutiny lební se může jednat o krvácení do mozkových obalů – extracerebrální a do mozku samého - intracerebrální.
Epidurální hematom je arteriálního původu a zpravidla souvisí s frakturou lebních kostí.
Smrt při epidurálním krvácení nastává v důsledku nitrolebníhio přetlaku a dislokace mozkových struktur. Vpravo oploštění hemisféry pod tvrdou plenou, většina hematomu odstraněna.
Americká herečka Natasha Richardson, 45, zemřela po úrazu na lyžích s typickými příznaky epidurálního hematomu. Bezvědomí bylo sledováno krátkou úpravou stavu (lucidní interval), následně těžké poškození mozku a smrt.
Subdurální krvácení je žilního původu – nejčastěji z přemosťujících žil mezi měkkými plenami mozku a horním šípovým splavem.
Rozsah subdurálního krvácení, které může spontánně ustat, je různý. Velké (obr.) vede k dislokaci struktur a smrti nitrolebním přetlakem, středně rozsáhlé může být doprovázeno protrahovánými příznaky – bolesti hlavy neurologické i mentální výpady. Subdurální krvácení malého rozsahu mohou proběhnou velmi nepozorovaně s pouze přechodnou bolestí hlavy, bez dalších komplikací.
Subarachnoideální krvácení je arteriální, zdrojem je zpravidla ruptura výdutě tepny v oblasti Willisova okruhu na spodině mozku.
Aneurysmata (výdutě) jsou často v místech rozvětvení, mohou být mnohotná. Část pacientů umírá při první atace krvácení (nitrolební přetlak); přeživší mohou mít pozdní komplikace – opakovanou rupturu s průnikem krve spodinou mozkovou, poruchy cirkulace mozkomíšního moku z vazivové obliterace subarachnoideálního prostoru.
Ohraničená krvácení v mozku (na obr. v temporálním laloku a corpus callosum) jsou nejčastěji důsledkem ruptury patologicky změněné tepny při hypertenzi.
Některá krvácení jsou tříštivá - destruktivní s průnikem krve do mozkových komor (hemocefalus); destrukce mozku tohoto rozsahu je neslučitelná se životem.
Rozsáhlé lrvácení ve frontálním laloku usmrtilo s odstupem – v okolí hematomu je zřejmý lokální ikterus. Hemoragie v mozečku vedla ke smrti okamžitě, destrukce zasáhla vitální centra mozkového kmene.
Sekundární mozková krvácení
Sekundární mozková krvácení jsou méně častá, představují však důležitou diferenciální diagnózu.
Komoce a kontuze mozková
Komoce a kontuze mozková představují stavy vznikající v souvislosti s úrazy hlavy.
Při komoci (otřesu mozku) je mozek makroskopicky zpravidla pouze edematózní, mikroskopicky však natržením axonů mohou vznikat rozsáhlá tzv. střižná poranění s vyroněním axoplazmy a poruchami nervového vedení- stav může být i smrtelný.
Při kontuzi mozkové (zhmoždění) je v místě nárazu (a často i v místě protinárazu o protilehlý úsek kalvy) ložisko encefalomalacie.
Komoce a kontuze mozková představují stavy vznikající v souvislosti s úrazy hlavy.
Při komoci (otřesu mozku) je mozek makroskopicky zpravidla pouze edematózní, mikroskopicky však natržením axonů mohou vznikat rozsáhlá tzv. střižná poranění s vyroněním axoplazmy a poruchami nervového vedení- stav může být i smrtelný.
Při kontuzi mozkové (zhmoždění) je v místě nárazu (a často i v místě protinárazu o protilehlý úsek kalvy) ložisko encefalomalacie.