Hematologie
1.3 Vyšetření hemostázy a hemokoagulace
1.3 Vyšetření hemostázy a hemokoagulace
Řada látek zúčastněných v koagulaci je velmi labilní, proto je základním předpokladem pro správné vyhodnocení jednotlivých složek systému správný odběr. Ten by měl být co nejšetrnější a poté co nejrychleji odeslán do laboratoře. U většiny koagulačních testů se vzhledem k interferenci krevních buněk v koagulačních testech vyžaduje jejich odstranění z krve do 2 hod od odběru.
Nejčastěji se odebírá nesrážlivá krev s přídavkem 0,109 M citrátu sodného. První 2 ml odebrané krve nejsou vhodné pro koagulační vyšetření. K posouzení stavu hemostázy v organismu se používá řada testů. Pro akutní analýzu v průběhu operace a na jednotkách intenzivní péče se používají tzv. „Bed-side“ testy. Jedním z nich je stanovení doby srážlivosti plné krve (Lee-White). Používá se ke sledování léčby heparinem (heparinizace) v průběhu operací, hlavně při kardiochirurgických operacích. Dalším typem testu ke sledování hemostázy je tzv. trombelastograf, který slouží ke sledování kinetiky tvorby, růstu, pevnosti a stability koagula (sraženiny). Podává tím informaci o vzniku trombinu, množství fibrinogenu a trombocytů. Poskytuje hrubé informace o stavu hemostázy a slouží k určení rizika vzniku krvácení či trombózy u pacientů v akutním stavu.
Mezi základní koagulační vyšetření patří tromboplastinový čas (APTT), protrombinový (Quickův) čas a stanovení počtu krevních destiček. Dále se provádí test spotřeby protrombinu (vyšetřuje jak destičkovou, tak plazmatickou funkci krve), či odolnost kapilár (Rumpelův-Leedeho test). Mezi další testy patří vyšetření funkce destiček (jejich adheze, agregace, uvolňovací reakce, destičkové faktory 3 a 4, retrakce koagula - porušena u trombocytopenií a trombocytémií), morfologie destiček nátěru, či vyšetření krvácivosti (testy Duke, Ivy). Jsou to testy, které se dnes už příliš nepoužívají.