Kazuistiky

1.8.3 Strach (00148)

1.8.3 Strach (00148)
 
 
Strach (00148)
Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže
Třída 2: Reakce na zvládání zátěže
Definice: Reakce na vnímané ohrožení, které je vědomě rozpoznáno jako nebezpečí.
 
Určující znaky:
- uvádí obavy
- uvádí strach
- uvádí zvýšené napětí
- zrychlený pulz
Související faktory:
- oddělení od podpůrného systému v potenciálně stresující situaci (hospitalizaci, nemocniční procedury)
Priorita: střední
Dlouhodobý cíl: Pacientka nepociťuje strach - od 2. týdne hospitalizace.
Krátkodobý cíl: Pacientka má snížený pocit strachu (dokáže o něm diskutovat, rozpozná zdravý strach od nezdravého) - do 5 dnů.
Očekávané výsledky:
- Pacientka má dostatek informací (o léčebném a ošetřovatelském plánu) - každý den.
- Pacientka spolupracuje a dokáže doložit přesnou znalost bezpečnosti ve vztahu k současné situaci - každý den.
- Pacientka umí vyjádřit a konkretizovat své pocity strachu - od 2. dne hospitalizace.
- Pacientka užívá správné postupy v prevenci strachu (např. řešením problému) - od 3. dne hospitalizace.
- Pacientka efektivně využívá všechny druhy pomoci a podpory - vždy.
 
Ošetřovatelské intervence:
1. Zjisti od pacientky všechny možné příčiny strachu, všeobecná sestra, 1. den hospitalizace.
2. Sleduj stupeň strachu a uznej užitečnost strachu v péči o vlastní osobu, všeobecná sestra, průběžně.
3. Sleduj projevy strachu (vystrašenost, polekanost, ustaranost, zvýšené napětí, útok, široce otevřené zornice, nervozitu, urychlenou srdeční frekvenci, zvýšené pocení atd.) a v případě výskytu proveď záznam do ošetřovatelské dokumentace a informuj lékaře, všeobecná sestra, průběžně.
4. Buď pacientce nablízku, mluv klidně, beze spěchu, všeobecná sestra, vždy.
5. Naslouchej pacientce se zájmem, úctou a respektem, všeobecná sestra, vždy.
6. Informuj podle svých kompetencí pacientku o léčebném a ošetřovatelském plánu a o nutnosti její spolupráce, od 1. dne hospitalizace.
7. Umožni pacientce vyjádřit své pocity, emoce, všeobecná sestra, vždy.
8. Nauč pacientku techniky vedoucí ke snížení a zvládání strachu (relaxaci a vizualizaci), všeobecná sestra, 2. den hospitalizace.
9. Zapojuj pacientku do nejrůznějších aktivit, které mohou odvést pozornost od problému, všeobecná sestra, průběžně.
10. Podávej léky dle ordinace lékaře a sleduj jejich vedlejší účinky, všeobecná sestra.
11. Informuj rodinu o léčebných a ošetřovatelských intervencích (po svolení pacientkou) všeobecná sestra, průběžně.
12. Informuj rodinu (po svolení pacientky) o zapojení pacientky do relaxačních technik vedoucích ke zvládání stresu a strachu, všeobecná sestra, průběžně.
13. Veď záznamy ve zdravotnické a ošetřovatelské dokumentaci pacientky, všeobecná sestra, 24 hodin denně.
 
Realizace:
4. 3. 2013
- Od přijetí na jednotku intenzivní péče je pacientka pod stálým dohledem, cítí se sama, obklopená přístroji a personálem – postrádá klid, vadí jí neustálé pípání přístrojů.
- Jsou jí podávány aktuální informace o jejím zdravotním stavu lékařem a o poskytované ošetřovatelské péči sestrou. Pacientka má vždy dostatek času na dotazy a vyjádření ke svému stavu. Přetrvávají u ní pocity strachu z neznámé délky doby hospitalizace. Pacientka často pospává, snaží se zvládnout svou bolest. Pacientka s ohledem na stav zatím nebyla zapojena do žádných aktivit, poslouchá relaxační hudbu. Během dne měla několikrát zrychlenou pulzovou frekvenci, lékař byl informován a byl proveden záznam do lékařské dokumentace. Pacientka souhlasí s informování rodiny o všem, co se s ní děje. Celkově má příbuzenstvo snahu spolupracovat, vývojem onemocnění je zaskočeno.
5. 3. 2013
- Od druhého dne hospitalizace, kdy také lépe zvládá bolest díky léčbě a díky dalším informacím o zdravotním stavu, se konkretizují její obavy. Objevuje se u ní strach v souvislosti s onemocněním slinivky břišní.
- Pacientka souhlasí s podáváním podrobnějších informací (manželovi a dětem) a chce, aby se mohli informovat v průběhu dne telefonicky (ujednotí se na kódu – heslu k telefonickému předávání informací). Pacientka při krátké návštěvě společně s nimi a lékařem osobně hovoří o problémech.
- Koncem dne se pokouší pacientka číst, sleduje televizi, ale vydrží jen chvilku.
- Také se pacientka pokouší více komunikovat s ostatními pacienty a zdravotnickým personálem.
 
Hodnocení (2. den hospitalizace):
Efekt: částečný
Pacientka má snížený pocit strachu, dokáže o něm otevřeně se sestrou diskutovat. Přetrvává u ní spíše strach, zda akutní zánět bude dobře zaléčen. Postupně se snaží navazovat užší kontakt s ostatními pacienty a personálem. Kladně hodnotí průběžné informování rodiny. Snaží se odpoutat od strachu sledováním televize, čtením a posloucháním relaxační hudby před spaním, ale pouze krátkou chvíli. Situace je pro ni celkově stresující, farmakoterapii snáší dobře.
Pokračují intervence:
2., 3., 4., 5., 6., 7., 9., 10., 11., 12., 13.
U pacientky je nutno dále monitorovat objektivní i subjektivní projevy strachu. Vytvářet jí vstřícné a podpůrné prostředí. Aktivně nabízet různé aktivity na odpoutání od strachu. Podávat farmakoterapii dle ordinace lékaře. Využívat potenciál rodiny a jejich zájem o aktivní spolupráci.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše