Osetrovatelska_pece_v_oftalmologii
6.1.1 Kognitivní vývoj
6.1.1 Kognitivní vývoj
Zrakové vnímání je změněné, a proto je vhodné, co nejdříve začít s kompenzací pomocí dalších smyslů. To je zásadním pilířem pro správný vývoj osobnosti jedince. Pro ještě větší zkvalitnění života se přistupuje k využití zbylého vidění a redukci zraku u dětí i dospělých. Dalším mechanismem vnímání je jejich sluch. Nepodložené jsou výroky o lepším sluchu nevidomých. Jedná se pouze o lepší využití analyzátoru sluchu, který jim pomáhá při orientaci v prostoru a více než lidé bez poruch zraku využívají i sluchovou paměť. Bezprostřední vnímání prostorů se děje za pomoci hmatu. Ten má za úkol poznat věci okolního prostorů. Tam je požadována dobrá paměť, koncentrace a opakované vybavení si v důsledku časové náročnosti. Za hmat lze považovat i orientaci v terénu pomocí bílé hole. Myšlenkové pochody zrakově postižených se v zásadě neliší od vidících lidí. Mohou však být zpomaleny a u nevidomých jsou problémy při srovnávání předmětů a zevšeobecňování. Vzděláváním a výchovou jsou však i tyto obtíže odstranitelné. Nevidomí mají možnost lepšího vyvinutí paměti, která je pro ně nezbytná. Význam řeči jistě není třeba zdůrazňovat. Těžce zrakově postižení považují jazyk a řeč za jeden z nejlepších kompenzačních mechanismů.