Zdravotnicke_pravo_ve_vztahu_k_osetrovatelstvi
11 Státní správa na úseku poskytování zdravotních služeb
11 Státní správa na úseku poskytování zdravotních služeb
11.5 Testovací otázky
Ústředním orgánem státní správy na úseku poskytování zdravotních služeb je Ministerstvo zdravotnictví. To podle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy (kompetenční zákon) je ústředním orgánem státní správy pro zdravotní péči, ochranu veřejného zdraví, zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost, zdravotnická zařízení v přímé řídící působnosti ministerstva, vyhledávání, ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod a léčiv a prostředky zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí, zdravotní pojištění a zdravotnický informační systém. Součástí ministerstva je i Český inspektorát lázní.
V přímé řídící působnosti Ministerstva zdravotnictví působí tyto organizace:
a) státní ústavy:
- Státní zdravotní ústav (SZU)
- Státní ústav pro kontrolu léčiv (SUKL)
b) další ústavy, jako např. Endokrinologický ústav, Ústav pro péči o matku a dítě apod.
c) centra, jako např. Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, Národní centru ošetřovatelství a nelékařských zdravotních oborů
d) instituty, a to:
- Institut klinické a experimentální medicíny
- Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví
e) fakultní nemocnice (9 nemocnic)
f) ostatní přímo řízené nemocnice (pražské nemocnice Na Bulovce, Thomayerova nemocnice a nemocnice Na Homolce)
g) krajské hygienické stanice
h) zdravotní ústavy v Ostravě a v Ústí n. L.
i) psychiatrické léčebny
j) ostatní léčebny
k) další instituce, a to Balmed, s. p., Národní lékařská knihovna, Zdravotnické zabezpečení krizových stavů, Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů.
Výkon státní správy na úseku zdravotnictví v území je svěřen orgánům územní samosprávy v rámci jejich tzv. přenesené působnosti. V území tedy nejsou zřizovány žádné další byrokratické orgány státní správy na úseku zdravotnictví, ale výkon státní správy je svěřen orgánům územní samosprávy. To proto, že v rámci státní správy na úseku zdravotnictví je akcentován především místní aspekt problematiky, a tím je dostupnost zdravotní péče.
Kromě toho orgány územní samosprávy (především kraje) vykonávají na úseku poskytování zdravotních služeb rozsáhlé pravomoci i v oblasti své samostatné působnosti (nikoliv přenesené působnosti státní správy).
Na úrovni vyšších územních samosprávných celků, tedy krajů vykonávají veřejnou správu na úseku zdravotnictví odbory zdravotnictví krajských úřadů.
Odbory zdravotnictví realizují zdravotní politiku na území kraje, odpovídají za stav zdravotní péče v kraji, metodicky řídí nemocnice (kromě nemocnic přímo řízených ministerstvem) a i síť lékařů primární péče, ambulantních specialistů, lékáren, domácí zdravotní péče, dopravní zdravotnické služby, léčeben dlouhodobě nemocných, odborných ústavů, dětských léčeben, lázní a i síť tzv. nelékařské zdravotní péče, tj. psychologové, logopedi apod. Dále řídí zdravotnickou záchrannou službu v kraji a koordinují činnost všech těchto uvedených složek.
Odbor zdravotnictví se obvykle člení na dvě oddělení, a to:
a) oddělení zdravotní péče
b) oddělení ekonomicko investiční a majetkové.
Tato oddělení vykonávají svoji činnost jednak v rámci tzv. samostatné působnosti kraje a jednak v rámci tzv. přenesené působnosti státní správy.
V rámci samostatné působnosti především:
- metodicky vedou poskytovatele lůžkové zdravotní péče
- podílejí se na výkonu zřizovatelských funkcí kraje
- zabezpečují činnost zdravotnické záchranné služby, lékařskou pohotovostní službu a prohlídky těl zemřelých mimo zdravotnická zařízení
- spolupracují na úseku integrovaného záchranného systému
- organizují porady útvaru krizového managementu
- zabezpečují spolupráci se zdravotními pojišťovnami, s Krajskou hygienickou stanicí a s odbornými společnostmi v oblasti poskytování zdravotní péče
- vytváří koncepční materiály ve vztahu k poskytování zdravotní péče v kraji
- realizují zdravotní politiku na území kraje
- spolupracují se zdravotnickými registry
- plní úkoly vyplývající z protidrogové politiky kraje
- zabezpečují problematiku činností nehrazených ze zdravotního pojištění
- vyhodnocují investiční požadavky krajem zřízených zdravotnických zařízení
- provádějí kontroly využití finančních prostředků krajem zřízenými zdravotnickými zařízeními
- podílejí se na zadávání veřejných zakázek krajem zřizovaných zdravotnických zařízení
V rámci přenesené působnosti především:
- v prvním stupni rozhodují o přestupcích a správních deliktech v oblasti své působnosti
- jsou odvolacím orgánem ve věci přestupků a správních deliktů uložených nižšími orgány státní správy
- spolupracují s odborníky v oblasti posudkového a pracovního lékařství a v té souvislosti rozhodují o ukončení dočasné pracovní neschopnosti
- provádějí kontrolu poskytovatelů zdravotních služeb při nakládání s návykovými látkami
- podílejí se na zneškodňování nepoužitelných léčiv
- rozhodují ve správním řízení o udělení, pozastavení nebo odejmutí oprávnění k poskytování zdravotních služeb
- řeší stížnosti v oblasti poskytování zdravotních služeb
- organizují výběrová řízení nestátních zdravotnických zařízení před uzavíráním smluv o poskytování a úhradě zdravotní péče se zdravotními pojišťovnami
- zajišťují archivaci, skartaci a vydávání zdravotnické dokumentace poskytovatelů zdravotních služeb, kteří zanikli nebo kterým bylo odejmuto oprávnění k jejich poskytování
- komplexně zajišťují výkon státní správy na úrovni kompetencí krajského úřadu na úseku financování zdravotnictví.
Na úrovni obcí s rozšířenou působností a městských úřadů jsou zřízeny odbory sociální a zdravotní. Co se týče výkonu státní správy na úseku poskytování zdravotních služeb, tyto vykonávají především úkoly v oblasti evidence receptů na některé druhy léků (např. omamné látky) a dále řeší přestupky a jiné správní delikty na úseku ochrany před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami.