Osetrovatelska_pece_v_neurologii
4.2.2 MR, MR angiografie
4.2.2 MR, MR angiografie
Magnetická rezonance (MR) je pomocnou vyšetřovací metodou s vůbec nejlepším tkáňovým kontrastem, je zcela neinvazivní, bezpečná a bez rtg záření. Její absolutní kontraindikací je kardiostimulátor a nitroušní implantát, opatrnosti je třeba u kovových kostních a jiných implantátů. Vyšetření probíhá v místnosti, kde je trvale velice silné magnetické pole, které se v průběhu vyšetření mírně mění pomocí radiofrekvenčních pulzů vysílacích cívek. Část protonů z atomů vodíku obsažených ve vodě v tkáních změní přechodně své uspořádání, což registrují přijímací cívky. Zachycené signály zpracovává počítač do stupňů šedi, které se objeví v rámci obrazu po skončení každé vyšetřovací sekvence. Sekvencí používáme vždy více, a tak MR vyšetření trvá obvykle kolem 30 minut. Možnost podání KL na bázi gadolinia má výhodu v tom, že není alergizující, jediným omezením je funkční nedostatečnost ledvin.
MR angiografie se provádí technicky různými způsoby, převážně ale bez KL. Protony (původem z vodíkových atomů vody, která ve složení lidského těla převažuje), které byly v protékající krvi v příslušné vrstvě v okamžiku vyslání radiofrekvenčního pulzu tuto vrstvu do okamžiku registrace opustily. Nové protony neovlivněné tímto pulsem se dostaly na jejich místo. Tyto neexcitované protony nemají žádný signál, na výsledném obraze se podílejí právě nepřítomností signálu, který je v MR obraze dobře patrný. Na tomto principu lze zobrazit celé cévní řečiště. Výhodou je nepřítomnost záření, není nutná žádná KL, nevýhodou je menší rozlišení než DSA, která tak zůstává zlatým standardem.