Osetrovatelska_pece_o_nemocne_onkologie

1.5.1 Nádory varlat

1.5.1 Nádory varlat
 
 
Můžeme rozdělit na nádory, které vycházejí ze zárodečných buněk germinální, kterých je naprostá většina a negerminální. Zajímavá je u nich rasová provázanost, z 90 % se vyskytují u bílé rasy, nejčastější jsou v zemích Beneluxu, nejméně časté v Číně. Příčiny nejsou známy. V naší republice je každoročně zjištěno kolem 400 nádoru varlat.
Jedním z etiologických faktorů je kryptorchismus čili retence varlete u malých chlapců, která nebyla rozpoznána a včas léčena. Ostatní etologické faktory jako například, skrotální trauma, jsou spíše spekulativní a hypotetické.
 
Germinální nádory
Tvoří 98 % nádorů varlete. Pro klinické potřeby dělíme tyto nádory na seminomy a nádory neseminového typu.
 
Seminom
Je častější a roste pomalu. Metastazuje jak lymfatickými cestami, tak cestou krevní. Reaguje dobře na radioterapii i na chemoterapii.
 
Méně časté jsou nádory neseminového typu.
Historicky tyto nádory vedly záhy ke smrti svého nositele, v současné době díky pokroku v chemoterapii dosahujeme vyléčení až u 90 % nemocných.
Histologicky se dělí na embryonální karcinom, choriokarcinom, teratokarcinom. Některé nádory produkují biochemické markery.
 
Diagnostika
Nejčastějším příznakem je nebolestivé zvětšení varlete nebo rezistence varlete. K diagnóze dospějeme již pohmatovým vyšetřením, definitivní diagnózu učiníme pomocí ultrasonografie. V diagnostice dále můžeme využít i biochemické markery, kam patří alfa-fetoprotein a lidský choliogonadotropin. Třetím markerem, který je používán ke sledování průběhu onemocnění je laktát dehydrogenáza. Všechny tyto markery mají význam pro staging i další sledování průběhu onemocnění.
K základním vyšetřovacím metodám patří ještě počítačová tomografie břicha popřípadě magnetická rezonance, která nám stanoví především postižení případných uzlin v retroperitoneu. Standardem je dále rentgen plic. K ověření případných metastáz.
 
Léčba seminomu.
Primární chirurgickou metodou je odstranění varlete přístupem z třísla. Dále se pokračuje případnou lymfadenektomií uzlin v retroperitoneu. K standardu patří dále radioterapie. Ozařují se retroperitoneální uzliny a uzliny pánevní. Další možností léčby je chemoterapie, především preparáty na bázi platiny. U pokročilých nádorů se přistupuje k individuální léčbě.
 
Základem léčby neseminomů, je opět operace, stejně jako u seminomů.
U nemocných s vysokým rizikem remise onemocnění je na místě chemoterapie založená na kombinacích řady preparátů s platinou. Radioterapie nepřináší nemocným s tímto typem nádoru prospěch.
Prognóza všech těchto nádorů je relativně dobrá, je-li onemocnění diagnostikováno a léčeno včas. Ve stadiu, kdy jsou již postiženy uzliny v retroperitoneu, je prognóza horší. Nicméně jde o jediný typ nádoru u dospělých, který je vyléčitelný i v pokročilých stadiích
 
Nádory nevycházející z germinálních buněk
Jde o nádory vycházející ze stromatu varlete, dále karcinom, popřípadě některé typy lymfomů. Základem léčba je opět chirurgický zákrok.