Osetrovatelska_pece_o_nemocne_interni_obory

11.3 Respirační infekce

11.3 Respirační infekce
 
 
Meningokokové nákazy:
Charakteristika:
Typické je systémové onemocnění s bakteriémií, prudkým průběhem a maximálními změnami na měkkých plenách mozkových.
Etiologie:
- gramnegativní diplokok Neisseria meningitis, vyskytující se sporadicky nebo v epidemiích často ve vojenských kolektivech apod.
- u dětí do 6 let Haemophyllus influenzae,
- všechny věkové skupiny ohrožuje Streptococcus pneumonie,
- k přenosu dochází kapénkovou nákazou.
Rozdělení:
- primární purulentní meningitidy vznikají zanesením infekčního agens na pleny krevní cestou např. z nosohltanu,
- sekundární meningitidy - zánět pronikne na pleny z hnisavého ložiska v okolí: z dutin nosních, ze středouší zlomenou lební kostí.
Inkubační doba:
1–8 dnů.
Patogeneze:
- mikroby se dostávají krevní cestou do subarachnoideálního prostoru, choroideální plexy a komory jsou postiženy nejdříve.
Patologická anatomie:
Difúzní postižení měkkých plen hnisavým zánětem, zvláště v oblasti mozečku, parietálních a okcipitálních laloků mozku. Častá je vaskulitida až trombóza cév, vedoucí k nekróze stěny a ke vzniku mozkového edému. U zemřelých bývá krvácení do nadledvin, endokardu i dalších orgánů.
Klinický obraz:
- Primární meningitidy se vyznačují prudkým horšením stavu. Z plného zdraví nebo malého nachlazení vznikne horečka, krutá bolest hlavy, zvracení a rychle se rozvíjí porucha vědomí.
- Během několika hodin:
- šok,
- porucha dýchání,
- rozvoj krvácivých stavů (DIC),
- někdy rychlý rozvoj onemocnění připomíná mrtvici,
- bezvědomí s těžkým drážděním mozkových plen,
- někdy je v popředí neklid, nemocný se brání vyšetření,
- Sekundární meningitidy mívají vývoj onemocnění pozvolnější (může být ovlivněn podáváním ATB).
Při meningokokové meningitidě je výrazný červený dermografismus a zvýšená povrchová i hluboká citlivost. Na kůži trupu i v obličeji se objevují petechie, vzácně rozsáhlé difúze. Kolem úst, na tváři, nose a boltcích se vytváří velmi často rozsáhlý opar.
Komplikace:
- periferní selhání cirkulace,
- gangréna (prsty nohou a rukou, nosu a boltců – nutná amputace),
- artritida (mnohočetné, přechodné postižení kloubů),
- nervová postižení (obrny hlavových nervů II., III., VI., VII. a VIII.),
- pneumonie,
- myokarditida,
- perikarditida.
Diagnóza:
- anamnéza - předchozí infekty (otitis, sinusitis),
- nejdůležitější příznak – perakutně se vyvíjející horečnatá onemocnění s meningeálním syndromem,
- diagnostická bederní punkce.
Prevence:
- očkování proti Neisserii meningitis A a C, Hemophyllus B.
Léčba:
- na JIP
- ATB pronikající hematoencefalická bariérou (Penicilin i. v.)
- léčba edému mozku kortikoidy a osmoticky aktivními infuzemi
- UPV (úplná plicní ventilace),
- O2.
 
Tuberkulóza
Etiologie a patogeneze TBC
- původce patří do rodu Mycobacterium, ten zahrnuje více než 50 druhů (většina pro člověka nepatogenní).
- mycobakterium je mikroskopicky štíhlá tyčka, na kultuře i v organismu roste pomalu, jsou odolné vůči kyselinám, zásadám
i alkoholu = jsou acidorezistentní,
- vydrží nízké teploty blízké absolutní nule, přežije i v roztoku běžných dezinfekčních přípravků, ničí je vysoké teploty,
-  mykobakteria mohou nakazit nového hostitele i v době, kdy ten, který je vykašlal, již nežije.
- M. tuberculosis – bacil Kochův (objevitel Robert Koch),
- M. bovis výjimečně dnes způsobuje onemocnění dobytka,
- M. afrikánům - v tropické Africe,
- M. avium – způsobuje záněty krčních podkožních uzlin u dětí.
Patogenese:
- zdroj – nemocný člověk,
- přenos - kapénkovou cestou,
- brána vstupu - HCD (výjimečně GIT pitím nakaženého mléka u soukromých chovatelů),
- kůže v místě poranění - chirurgové, patologové, veterináři.
Diagnostika TBC:
Bakteriologická dg.:
- vyšetření sputa, sekret z bronchoskopie, pleurální výpotek, moč, tkáň uzliny,
- mikroskopicky: fluorescenční mikroskopie,
- kultivace: nevýhodou je kultivace trvající 6-9 týdnů,
- nové metody (polymerázová řetězová reakce-pomnožení a prokázání DNA mykobakterií),
- BACTEC  je metoda urychlující kultivaci mykobaktérií.
RTG plic
Tuberkulínová zkouška čištěný derivát tuberkulínu - do kůže předloktí: výsledek za 48-72 hod (pozitivní zatvrdnutí v šířce
6 a více mm - buď byl infikován bacilem TBC, nebo byl úspěšně očkován.
Pomocná vyšetření:
- bronchoskopie,
- hrudní punkce,
- excize mízních uzlin.
Klinický obraz TBC:
- nechutenství,
- hubnutí,
- únava,
- subfebrílie,
- někdy horečka,
- noční pocení,
- zpočátku mírný kašel, později úporný s expektorací hnisavého sputa,
- dušnost není příznakem TBC,
- někdy bolest pleurálního charakteru.
 
Jiné formy TBC:
- mimoplicní TBC asi 15 % všech případů TBC, příznaky se opak odvíjí podle postiženého orgánu,
- TBC meningitis je nejzávažnější formou TBC, díky očkování vzácná, postihuje děti, zanechává vážné následky,
- miliární TBC vzniká při průniku tuberkulózní infekce do krevního oběhu, takže dojde k hematogennímu rozsevu onemocnění (u dětí a starých lidí).
Léčba:
Antituberkuotika
- Izoniazid – preparát NIDRAZID,
- Rifampicin,
- Etambuton – preparát SURAL,
- Pyrazinamid – TISAMID,
- Streptomycin (vedlejší účinky: poškozuje VIII. hlavový nerv, je nefrotoxický).
Léčebný režim:
Přesně určuje, které léky podat, jak často, jak dlouho, za jakých podmínek.
Má dvě fáze:
- fáze úvodní: trvá obvykle 2 měsíce a je v ČR podávána na lůžku, podávají se současně 3 nebo 4 antituberkulotika, pacient přestává být infekční a postupně odezní příznaky nemoci,
- pokračovací fáze: po dobu dalších 4-6 měsíců se podávají dva léky (nidrazid a rifampicin).
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše