Radiologie_a_nuklearni_medicina
-
Radiologie_a_nuklearni_medicina
-
Nyní studovat1 Úvod
-
Nyní studovat2 Přehled zobrazovacích metod
-
Nyní studovat3 Kontrastní látky
-
•3.1 Vývoj kontrastních látek
-
•3.2 Rozdělení kontrastních látek
-
•3.2.1 Rozdělení kontrastních látek podle cílové tkáně
-
•3.2.2 Rozdělení kontrastních látek podle aplikace
-
•3.2.3 Rozdělení kontrastních látek podle změny absorpčního koeficientu
-
•3.2.4 Rozdělení kontrastních látek podle ionizačních (disociačních) účinků
-
•3.2.5 Rozdělení kontrastních látek podle osmolality
-
-
•3.3 Kontrastní látky pro RTG diagnostiku
-
•3.4 Kontrastní látky pro magnetickou rezonanci
-
•3.5 Kontrastní látky pro ultrasonografii
-
•3.6 Nežádoucí účinky kontrastních látek
-
•3.7 Zásady podávání kontrastních látek
-
-
Nyní studovat4 Zobrazování muskuloskeletálního systému
-
Nyní studovat5 Zobrazování hrudníku
-
Nyní studovat6 Zobrazování gastrointestinálního traktu, jater, žlučových cest a pankreatu
-
Nyní studovat7 Uroradiologie a zobrazování v gynekologii
-
Nyní studovat8 Neuroradiologie
-
•8.1 Obecná část
-
•8.1.1 Nativní RTG vyšetření
-
•8.1.2 Výpočetní tomografie (CT)
-
•8.1.3 Magnetická rezonance (MR)
-
•8.1.4 Angiografické vyšetření (AG), DSA
-
•8.1.5 Perimyelografické vyšetření (PMG)
-
•8.1.6 Pozitronová emisní tomografie PET a hybridní přístroj PET-CT
-
•8.1.7 Jednofotonová emisní tomografie SPECT a hybridní přístroj SPET-CT
-
•8.1.8 Pneumoeencefalografické vyšetření (PEG)
-
•8.1.9 Ultrasonografické vyšetření
-
-
•8.2 Speciální neuroradiologie
-
•8.2.1 Vývoj nervového systému a vývojové vady
-
•8.2.2 Bílá hmota mozková
-
•8.2.3 Neurokutánní onemocnění (fakomatózy, neurovývojová onemocnění)
-
•8.2.4 Poranění mozku, hlavy
-
•8.2.5 Cévní onemocnění mozku
-
•8.2.6 Cévní malformace
-
•8.2.7 Intervenční neuroradiologie
-
•8.2.8 Mozkové nádory
-
•8.2.9 Zánětlivá onemocnění nervového systému
-
•8.2.10 Patologické procesy selární oblasti
-
•8.2.11 Hydrocefalus
-
•8.2.12 Degenerativní onemocnění nervového systému
-
•8.2.13 Patologické procesy lebky, mening, obličejových dutin
-
•8.2.14 Degenerativní onemocnění páteře
-
•8.2.15 Traumatické léze páteře
-
•8.2.16 Nádory míchy a páteře
-
•8.2.17 Nenádorová onemocnění míchy a páteře
-
-
-
Nyní studovat9 Zobrazovací diagnostika orbity, očního bulbu, hlavy, krku, zobrazovací metody ve stomatologii
-
Nyní studovat10 Zobrazovací diagnostika srdce a cév
-
Nyní studovat11 Intervenční radiologie
-
Nyní studovat12 Radioterapie
-
Nyní studovat13 Souhrnné testovací otázky
-
7.2.1 Vyšetřovací metody
7.2.1 Vyšetřovací metody
- ultrasonografi e (USG) transabdominální
- ultrasonografie transvaginální (obr. 7.20), transrektální
- výpočetní tomografie (CT)
- magnetická rezonance (MR) (obr. 7.21)
- PET/CT (především onkologická diagnostika)
- hysterosalpingografie
- lymfografie
Základní zobrazovací metodou je USG, především USG vaginální sondou (eventuálně rektální) má v gynekologii výsadní postavení. Pokud je zobrazení ultrazvukem suboptimální (v případě transabdominálního vyšetření nejčastěji pro obezitu pacienta či meteorismus) nebo nepřinese jasný diagnostický závěr, následuje počítačová tomografie (CT) a magnetická rezonance (MR). V onkologické oblasti je další možnou modalitou pozitronovaná emisní tomografie v kombinaci s CT (PET/CT).
Dnes pouze doplňkově, především v onkogynekologii, využíváme klasické zobrazovací metody jako intravenózní vylučovací urografii, irrigografii, nativní snímek břicha, hysterosalpingografii, lymfografii. Výjimkou je skiagram hrudníku, který je stále základní zobrazovací metodou při vyhledávání plicních metastáz. CT je modalita senzitivnější, ale je nutné počítat s vyšší radiační zátěží. Intravenózní vylučovací urografie (IVU) se dnes využívá jen minimálně, protože ledviny dobře zhodnotí ultrazvuk a v indikovaných případech lze ledviny a vývodné cesty močové zobrazit při CT vyšetření ve vylučovací fázi nebo na MR. Irrigografie bývá indikována výjimečně, například při podezření na píštěl. Nativní snímek břicha má své místo při podezření na ileus či pneumoperitoneum.
Obr. 7.20 USG dělohy transvaginální fundus – vyklenutá horní část těla dělohy, isthmus – mírně zúžený přechod mezi tělem a hrdlem děložním, cervix – hrdlo děložní Zonální anatomie dělohy: E – endometrium, J – junkční zóna, M – myometrium
Obr. 7.21 MR, SAG řez T2W obraz – pánev ženy DT – děložní tělo, DH – děložní hrdlo, MM – močový měchýř, R – rektum Zonální anatomie dělohy: E – endometrium, J – junkční zóna, M – myometrium
Hysterosalpingografie (vyšetření dutiny děložní a vejcovodů). Jedinou indikací je dnes zjištění příčin ženské sterility. Jde o invazivní modalitu, po vyšetření se mohou objevit teploty a bolesti v podbřišku. Vyšetření je kontraindikováno při akutním zánětu a krvácení. Pacientka má být vyprázdněna, před vyšetřením se vymočí, doporučuje se premedikace, protože vyšetření bývá bolestivé. Před nástřikem děložní dutiny kontrastní látkou se provede utěsnění hrdla. Nástřik pozitivní nefrotropní látkou se provádí za skiaskopické kontroly, během plnění se pořizují snímky v AP a šikmých projekcích. S odstupem 15, eventuálně 30 minut se provedou odložené snímky v AP projekci, které hodnotí, na kolik a jak se změnil RTG obraz. Po vyšetření mají pacientky 2–3 hodiny klidový režim vleže.
Lymfografie (zobrazení uzlin a lymfatických cest). Indikuje se zcela výjimečně, jedná se o invazivní vyšetření s nutnou preparací lymfatických cév nejčastěji na nártu dolní končetiny s následnou aplikací olejové kontrastní látky. Odtud postupuje celým lymfatickým systémem, který se pak zobrazí na RTG snímcích. Pacientka by měla být 4 hodiny před vyšetřením nalačno, aby se snížilo riziko vzniku alergické reakce na kontrastní látku.
-
Radiologie_a_nuklearni_medicina
-
Nyní studovat1 Úvod
-
Nyní studovat2 Přehled zobrazovacích metod
-
Nyní studovat3 Kontrastní látky
-
•3.1 Vývoj kontrastních látek
-
•3.2 Rozdělení kontrastních látek
-
•3.2.1 Rozdělení kontrastních látek podle cílové tkáně
-
•3.2.2 Rozdělení kontrastních látek podle aplikace
-
•3.2.3 Rozdělení kontrastních látek podle změny absorpčního koeficientu
-
•3.2.4 Rozdělení kontrastních látek podle ionizačních (disociačních) účinků
-
•3.2.5 Rozdělení kontrastních látek podle osmolality
-
-
•3.3 Kontrastní látky pro RTG diagnostiku
-
•3.4 Kontrastní látky pro magnetickou rezonanci
-
•3.5 Kontrastní látky pro ultrasonografii
-
•3.6 Nežádoucí účinky kontrastních látek
-
•3.7 Zásady podávání kontrastních látek
-
-
Nyní studovat4 Zobrazování muskuloskeletálního systému
-
Nyní studovat5 Zobrazování hrudníku
-
Nyní studovat6 Zobrazování gastrointestinálního traktu, jater, žlučových cest a pankreatu
-
Nyní studovat7 Uroradiologie a zobrazování v gynekologii
-
Nyní studovat8 Neuroradiologie
-
•8.1 Obecná část
-
•8.1.1 Nativní RTG vyšetření
-
•8.1.2 Výpočetní tomografie (CT)
-
•8.1.3 Magnetická rezonance (MR)
-
•8.1.4 Angiografické vyšetření (AG), DSA
-
•8.1.5 Perimyelografické vyšetření (PMG)
-
•8.1.6 Pozitronová emisní tomografie PET a hybridní přístroj PET-CT
-
•8.1.7 Jednofotonová emisní tomografie SPECT a hybridní přístroj SPET-CT
-
•8.1.8 Pneumoeencefalografické vyšetření (PEG)
-
•8.1.9 Ultrasonografické vyšetření
-
-
•8.2 Speciální neuroradiologie
-
•8.2.1 Vývoj nervového systému a vývojové vady
-
•8.2.2 Bílá hmota mozková
-
•8.2.3 Neurokutánní onemocnění (fakomatózy, neurovývojová onemocnění)
-
•8.2.4 Poranění mozku, hlavy
-
•8.2.5 Cévní onemocnění mozku
-
•8.2.6 Cévní malformace
-
•8.2.7 Intervenční neuroradiologie
-
•8.2.8 Mozkové nádory
-
•8.2.9 Zánětlivá onemocnění nervového systému
-
•8.2.10 Patologické procesy selární oblasti
-
•8.2.11 Hydrocefalus
-
•8.2.12 Degenerativní onemocnění nervového systému
-
•8.2.13 Patologické procesy lebky, mening, obličejových dutin
-
•8.2.14 Degenerativní onemocnění páteře
-
•8.2.15 Traumatické léze páteře
-
•8.2.16 Nádory míchy a páteře
-
•8.2.17 Nenádorová onemocnění míchy a páteře
-
-
-
Nyní studovat9 Zobrazovací diagnostika orbity, očního bulbu, hlavy, krku, zobrazovací metody ve stomatologii
-
Nyní studovat10 Zobrazovací diagnostika srdce a cév
-
Nyní studovat11 Intervenční radiologie
-
Nyní studovat12 Radioterapie
-
Nyní studovat13 Souhrnné testovací otázky
-