Osetrovatelska_pece_o_seniory

12.2.3 Lékové interakce

12.2.3 Lékové interakce
 
 
O lékové interakci mluvíme tehdy, když při současném podávání dvou nebo více léků dojde ke změně účinku některého z nich. Výsledkem může být účinek synergický, antagonistický nebo kvalitativně modifikovaný. Lékové interakce jsou závažnou příčinou toxicity a nežádoucích účinků léků a jejich rozpoznání je často diferenciálně diagnostický problém. Se zvyšujícím se počtem současně podávaných léků se zvyšuje i procento výskytu nežádoucích účinků. Důvody častějšího výskytu lékových interakcí u starších pacientů:
- častá polypragmazie,
- farmakodynamické změny doprovázející stárnutí,
- snížená aktivita enzymu CYP3A4 u starších žen (nad 65 let),
- pokles biotransformační rychlosti jater v důsledku poklesu průtoku krve v. portae a nižšího okysličení jaterního parenchymu,
- pokles glomelurální filtrace u 90 letých o 50 %.
 
Výskyt lékových interakcí je rovněž závislý na počtu podávaných léků, použité dávce, délce léčby, schopnosti eliminace léčiva, genetických dispozicích a současně probíhajících onemocněních (např. onemocnění jater, ledvin, febrilie) a spolupráci nemocného. Incidence klinicky významných interakcí je výrazně vyšší u některých lékových skupin. Závažné lékové interakce se objevují častěji u kardiotonik, antikoagulancií, perorálních antidiabetik, antikonvulsiv, cytostatik, imunosupresiv, antihypertenziv a statinů. Většina těchto interakcí je předvídatelných, můžeme tedy předcházet mnohdy závažným poškozením pacientů.