Osetrovatelska_pece_v_oftalmologii
7.2 Ošetřovatelský proces u pacienta s onemocněním katarakty – šedým zákalem
7.2 Ošetřovatelský proces u pacienta s onemocněním katarakty – šedým zákalem
Katarakta – šedý zákal je jakékoliv zkalení v čočce, které způsobí poruchu průhlednosti a rozptyl procházejícího světla. Katarakta (šedý zákal) je stále uváděna jako nejčastější příčina slepoty ve světě. Operace katarakty s implantací umělé nitrooční čočky je snad nejefektivnější chirurgická metoda v celé medicíně. Dosavadní teorie o vzniku katarakty a o možnosti její neoperační léčby jsou značně kontroverzní i přes intenzivní výzkum v oblasti fyziologie a biochemie čočky. Podařilo se jen zjistit a prokázat některé rizikové faktory, které mohou vést k tvorbě šedého zákalu, jako je UV-B záření, kouření, diabetes, alkohol, průjmová onemocnění a oxidativní poruchy. Návod, jak předcházet vzniku šedého zákalu, však není dosud znám. V podstatě rozlišujeme formy kongenitální a získané. U obou lze rozlišit několik hlavních typů uspořádání zkalení.
Posouzení zdravotního stavu
Katarakty vrozené a dětské - termínem kongenitální katarakta se označuje zákal dětské čočky v době porodu, pro zákaly vzniklé během prvního roku života užíváme název infantilní katarakta. Postižení plodu kataraktou při virovém onemocnění matky v počátcích gravidity je nejznámější rubeola. Ke kataraktě může vést poškození plodu v počátcích gravidity toxickými vlivy léků, zejména kortikosteroidy. Více než 1/3 tvoří případy neznámé etiologie. V minulosti se katarakta u dětí řešila jednoduchou revizi předního pouzdra a čekalo se do doby spontánního vstřebávání čočkových hmot. Nyní se provádí buď lensektomie přes pars plana nebo fakoemulzifikace. Vrozené katarakty se musí operovat co nejdříve, nejlépe do dvou měsíců. Po operaci je vhodné korigovat oční vadu kontaktními čočkami nebo brýlemi a až po druhém roce dítěte lze uvažovat o implantaci nitrooční čočky.
Senilní katarakta - příčiny senilního šedého zákalu jsou multifaktoriální a nejsou dosud přesně vysvětleny. Během stárnutí se čočka zvětšuje, nabývá na hmotnosti a ztrácí elasticitu, výsledkem jsou změny refrakčního indexu, snížení transparence a stále se zvětšující pigmentace jádra od jemně žluté až po hnědou barvu.
Diagnostika – anamnéza by měla být podrobná, jelikož může ovlivnit průběh a výsledek operace. Při odebíraní, je nutno pátrat po očních zánětech, úrazech, zda byl diagnostikován glaukom. Důležité jsou údaje z již provedené operace na prvním oku, její průběh a výsledek vidění. Výpočet čočky také ovlivňuje předchozí refrakční operace. Oftalmologické vyšetření – vyšetření zrakové ostrosti do dálky a blízka, vyšetření pomoci štěrbinové lampy, vyšetření nitroočního tlaku, očního pozadí, ultrazvukové vyšetření pro určení dioptrické síly umělé čočky. Komplexní předoperační vyšetření.
Terapie spočívá v odstranění zkalené čočky a jejím nahrazení umělou čočkou. Čočka je vyrobena z pružných gelových materiálů, zůstává v oku do konce života. V pooperačním období se podávají antibiotické kapky a 3-4 týdny kortikosteroidy.
Ošetřovatelské diagnózy podle NANDA Taxonomie II – diagnostická doména:
1. Strach z operace - 00148
2. Riziko infekce - 00004
3. Riziko pádů - 00155
4. Riziko poškození - 00035
5. Deficitní znalost - 00126
1. Intervence sestry: Zhodnoť a monitoruj celkový stav pacienta po operaci. Monitoruj úroveň zrakové ostrosti. Zhodnoť stav informovanosti pacienta o kvalitě zrakové ostrosti. Zajisti dostatečnou bezpečnost pacienta před úrazem po operaci. Zajisti pacientovi tělesný a psychický klid.
2. Intervence sestry: Monitoruj v pravidelných intervalech oko po operaci. Dodržuj při ošetřování oka pravidla asepse. Aplikuj dle ordinace léky. Asistuj lékaři při prvním převazu oka a odběru biologického materiálu na mikrobiologické vyšetření. Informuj lékaře při podezření na vznik infekce. Sleduj tělesnou teplotu a proveď záznam do dokumentace. Zajisti edukaci pacienta o možných komplikacích před odchodem do domácího ošetření.
Komplikace chirurgické léčby katarakt
Perioperační komplikace:
- ruptura pouzdra čočky za zonulární dialýzou s prolapsem sklivce,
- poškození rohovkového endotelu nebo Descementovy membrány,
- krvácení (hyphaema),
- expulzivní hemoragie, která je méně častá.
Pooperační komplikace:
- přechodný vzestup nitroočního tlaku až vznik maligního glaukomu,
- cystoidní makulární edém,
- intraokulární zánět a chronická operační endoftalmitida je nejobávanější komplikací
chirurga,
- infekce ze spojivkového vaku,
- pooperační astigmatismus, edém a striáta rohovky při poškození endotelu.
Pozdní pooperační komplikace:
- odchlípení sítnice,
- dislokace čočky, fibróza kapsuly s následným vznikem sekundární katarakty,
- bulózní keratopatie s následkem poškození rohovkového epitelu.
Edukace pacienta o pooperační péči
Po operaci musí klient používat oční kapky přesně tak, jak určí lékař, oko si úzkostlivě chránit před úrazem. Při silné bolesti oka neprodleně vyhledat lékaře zařízení, kde byl operován nebo navštívit lékařskou pohotovost. Povinností klienta je dostavit se podle pokynu lékaře na kontrolní vyšetření po operaci.
Po operaci není zakázáno sledování televize, čtení ani často mylně edukované zavazování tkaniček (ohýbání).
V ideálním případě je vhodné po dobu 5 týdnů po zákroku zcela vynechat koupání v bazénech, v moři i ve sladkovodních přírodních vodách. Klient, ale musí důsledně chránit oči slunečními brýlemi, přísně dodržovat zásady hygieny a zajistit, aby se mu do očí nedostala voda ani z moře, ani z bazénu.
Používání počítače a sledování televize nemůže po zákroku ublížit. Řada klientů sleduje televizi již večer v den zákroku - pokud oko neřeže a nebolí, není důvod to zakazovat. Pokud však první den po zákroku pociťuje bolest a řezání v oku, je lepší mít oči zavřené a televizi a počítač vynechat.
Tmavé brýle nejsou po operaci většinou nutné. V prvních dnech po operaci však může být pobyt na prudkém letním slunci nepříjemný. Klient by se měl řídit vlastními pocity. Pokud mu světlo vadí a nutí jej přivírat oči, jsou tmavé brýle vhodnou ochranou. Pokud světlo nevyvolává žádné nepříjemné pocity, nejsou tmavé brýle nutné. Při návratu do práce záleží na druhu práce a na vidění druhého (neoperovaného) oka. Při dobrém vidění druhého oka je možný návrat do kancelářských zaměstnání již za několik dní po operaci. Obvyklé domácí práce je možno vykonávat od druhého týdne. Ohýbání se a nošení předmětů, které nevyžaduje extrémní námahu, obvykle nevadí. Alespoň čtyři týdny je vhodné nevstupovat do infekčních provozů (chov dobytka apod.). Fyzicky velmi namáhavé práce je možno povolit od šestého týdne.
Po zákroku je nutné dbát na pravidelnou aplikaci předepsaných kapek do operovaného oka. Přesný druh a režim podávání kapek určí ošetřující oční lékař. Obvykle klient kape jeden týden 5x denně kombinaci antibiotik a kortikosteroidů. Další 1 až 2 týdny klient obvykle kape kortikosteroidní kapky 1 až 3x denně. Toto schéma může být modifikováno zdravotním stavem klienta či zvyklostmi konkrétního zdravotnického zařízení.