Farmakologie

1.1.2 Intravenózní celková anestetika

Intravenózní celková anestetika mají rychlý nástup účinku, ale působí po velmi krátkou dobu, proto jsou využívána u krátkodobých chirurgických výkonů, nebo k rychlému navození celkové anestezie, která je poté udržována inhalačními anestetiky. Předpokládá se, že celková intravenózní anestetika působí prostřednictvím receptorů, které jsou asociovány s iontovými kanály. Jejich myorelaxační účinky jsou velmi slabé nebo žádné.
 
Podle typu látek jsou rozlišována intravenózní anestetika barbiturátová (thiopental, metohexital) a nebarbiturátová (ketamin, etomidat, propofol, silné opiáty – fentanyl, alfentanil, remifentanil).
 
Většina celkových anestetik utlumuje dýchání a snižuje krevní tlak. Jediným celkovým anestetikem, které zvyšuje krevní tlak i srdeční frekvenci a zároveň netlumí dýchání, je ketamin, takže je možno využít ho u šokových stavů. K častým nežádoucím účinkům celkových intravenózních anestetik patří následná nauzea a zvracení (thiopental, etomidad) u ketaminu potom velmi živé nepříjemné sny až halucinace.