Paliativni_pece

4.5.1 Ztráta blízkého člověka a zdravotní rizika

4.5.1 Ztráta blízkého člověka a zdravotní rizika
 
  
Vztah mezi zdravím a nemocí se stále častěji vysvětluje z hlediska rizika. Pozůstalí často trpí krátkodobými zdravotními problémy, které vyplývají ze změn obvyklého chování, jako jsou nespavost, změny ve výživě a rostoucí konzumace alkoholu a množství vykouřených cigaret. Prožívání ztráty může také zasáhnout endokrinní systém a imunitní systém zvláště u těch, kdo trpí depresí. Pro nemalou část pozůstalých to znamená vážné zdravotní důsledky, včetně zvýšené míry úmrtnosti (zvláště mezi mladšími vdovci), depresí, úzkostných poruch a trvale zhoršeného celkového zdravotního stavu. Není proto překvapující, že pozůstalí častěji navštěvují lékaře a zvyšují svou spotřebu psychofarmak.
 
Přetrvávající špatný zdravotní stav se pokládá za ukazatel „patologické“ nebo „komplikované“ formy zármutku. Rané studie ukázaly, že je možné hodnotit zranitelnost pozůstalých a že intervence mohou snížit jejich zdravotní rizika. Neexistuje však mnoho dokladů, které by vypovídaly o účinnosti necílených služeb pozůstalým. Ve skutečnosti se nabídka poradenství lidem, kteří mají adekvátní vlastní zdroje, může ukázat jako kontraproduktivní, protože se může stát příčinou pochybností o jejich schopnosti vyrovnat se se ztrátou. Rizikové faktory se navíc mohou uplatnit i v posuzování potřeb lidí hledajících pomoc i v pozdějším období, kdy prožitek ztráty nehraje roli.