Klinická propedeutika
3.1 Poloha
Zdravá osoba je uvolněná, schopná zaujmout jakoukoliv polohu těla a pohyb. Závažná porucha somatického a psychického stavu situaci mění. Rozlišujeme polohu aktivní, pasivní a vynucenou.
U aktivní polohy zaujme nemocný polohu jakoukoliv bez většího úsilí.
Při pasivní poloze je nemocný většinou bezvládný a polohu změníme jen pomocí druhé osoby. Pasivní polohu zaujímá člověk v závažném stavu - s cévní mozkovou příhodou, v kómatu apod.
Vynucená poloha, nemocný vyhledává takovou polohu, která zmírňuje jeho subjektivní obtíže.
- ortopnoická - vyskytuje se u těžké kardiální nebo pulmonální dušnosti; sedící o ruce opřený pacient používá při dýchání pomocných dýchacích svalů
- proměnlivá - u hrozícího či rozvíjejícího se šoku: pacient je neklidný, hledá úlevovou polohu, často ji mění; pozorujeme ji u břišní koliky (biliární, renální),
- na zádech s pokrčenýma nohama - postižený se brání pohybu, pozorujeme ji u peritonitidy,
- na boku - pacient omezuje dýchání na postižené straně, pozorujeme ji u pleuritidy,
- na boku s hlavou dozadu zvrácenou, končetinami flektovanými v kyčlích a kolenou - pozorujeme ji u meningitidy,
- "na všech čtyřech" klečící pacient se opírá o flektovaná předloktí: tato poloha může být pozorována u tumoru pankreatu nebo chronické pankreatitidy, ale přijít může zcela náhle u zdravého jako první projev rozvíjející se akutní pankreatitidy.
- zvrácená hlava s dorzální flexí páteře - se vyskytuje u tetanu.