Mikrobiologie a imunologie

8.4 Původci bakteriálních sexuálně přenosných infekcí

8.4 Původci bakteriálních sexuálně přenosných infekcí
 
 
Sexuálně přenosná onemocnění se přenášejí pohlavním stykem. Můžeme je rozdělit na:
1. klasické pohlavní (venerické) infekce (gonorrhoea, syfilis, ulcus molle, granuloma inguinale a lymphogranuloma venereum)
2. ostatní sexuálně přenosné infekce (infekce způsobované bakteriemi, viry, plísněmi a parazity).
Výskyt těchto infekcí úzce souvisí se sexuálními zvyklostmi a chováním. K přenosu dochází slinami, spermatem, sekrety sliznic a krví. 
 
Klinický nález a diagnostika infekcí sexuálně přenosných
Gonorrhoea – kapavka
Původcem tohoto onemocnění je Neisseria gonorrhoeae. Infekce se velmi často vyskytuje souběžně s chlamydiovou infekcí. U obou pohlaví bývá nejčastější formou uretritida. Ze začátku je nekomplikovaná, později může snadno přejít do chronického stádia. Především u žen dochází k přechodu infekce na závěsný aparát děložní (adnexitis), na vejcovody (salpingitis). U mužů se jedná dále kromě uretritidy především o orchitidu, epididymitidu nebo prostatitidu. Dále se kapavka projevuje jako kapavčitá proktitida zejména u lidí, kteří provozují anální styk. Tento patogen vyvolává infekce lokalizované i jinde v organizmu, např. faryngitidu nebo u novorozenců blenorrhoea neonatorum – novorozenecký zánět spojivek. Prevencí tohoto onemocnění u novorozenců je kredeizace – vykapávání obou spojivkových vaků Ophthalmo-Septonexem hned po narození.
Akutní formy kapavky se léčí velmi dobře (citlivý je pořád Penicilin), ale složitější je situace u chronických forem kapavky, kdy většina kmenů N. gonorrhoeae produkuje betalaktamázu. Lékem volby se pak stává Augmentin, makrolidy nebo doxycyklin.
 
Obrázek 22 Neisseria gonorrhoeae - barvení dle Grama
 
Obrázek 23 Gonoková uretritída
 
Obrázek 24 Blenorrhoea neonatorum
 
Syfilis
V posledních letech se začíná více objevovat toto onemocnění v naší populaci zejména u cizinců žijících na území ČR. Původcem je spirochéta Treponema pallidum. Pokud se syfilis neléčí, tak přechází do chronicity a probíhá ve třech stádiích. Přímá laboratorní diagnostika – mikroskopicky (nativní preparát se prohlíží v temném poli zástinového mikroskopu) se provádí v 1. stádiu (ulcus durum, tvrdý vřed a regionální lymfadenitis) a 2. stádiu (generalizovaný exantém, lymfadenitis, meningitis, hepatitis) z kožních a slizničních lézí. Treponemata je možné pozorovat z lézí v primárním a sekundárním stádiu onemocnění a u časné kongenitální syfilis. Pro mikroskopii v zástinu se používá většinou exsudát ze spodiny léze. Třetí stádium je charakteristické postižením různých orgánů – hlavně CNS. Pro diagnostiku syfilis je důležitý klinický nález a pozitivní sérologický nález ověřený konfirmací v NRL SZÚ pro diagnostiku syfilis.
Sérologická – nepřímá diagnostika se provádí vždy testem TPHA (Treponema Pallidum Hemagglutination Assay) - specifický test, který detekuje protilátky namířené proti antigenu treponem (přibližně od 5.-6. týdne po infekci). Dále je možné použít test  RRR (Rychlá reaginová reakce) kdy se zjišťuje přítomnost nespecifických protilátek proti kardiolipinu, který je součástí buněčných membrán savčích buněk, uvolňuje se ze zničených buněk v místě infekce, na což imunitní systém reaguje tvorbou protilátek nebo ELISA testy (enzyme-linked immunosorbent assay).
Lékem volby nadále zůstává penicilin (vysoké dávky) event. erytromycin. Všechny nové případy podléhají hlášení a evidenci.
 
Obrázek 25 Ulcus durum
 
Obrázek 26 Syfilitický exantém
 
Lymphogranuloma venereum a infekce způsobené Chlamydia trachomatis
Stále častěji se objevují u lidí infekce způsobené chlamydiemi. Jednak jsou to infekce přenášené pohlavním stykem postihující pohlavní orgány a dále taky infekce způsobující záněty dolních cest dýchacích. U žen Chlamydia trachomatis sérotyp D způsobuje mukopurulentní cervicitidu, uretritidy, bartolinitidy, proktitidy, zánětlivé onemocnění malé pánve, nebo záněty děložních adnex. V řadě zemí až 65 % zánětů adnex je u žen chlamydiového původu.
 
Obrázek 27 Chlamydiová infekce u muže
 
Obrázek 28 Chlamydiová infekce genitálu u ženy
 
Lymphogranuloma venereum představuje postižení přilehlých lymfatických uzlin urogenitálu. Toto onemocnění způsobují sérotypy L1, L2 a L3 Chlamydia trachomatis. Trachom, který postihuje oči a vede ke slepotě, způsobují sérotypy A, B, Ba a C – endemicky se vyskytuje v  tropech zejména v oblastech s nižším hygienickým standardem. Lékem volby jsou moderní makrolidy, chloramfenikol, tetracykliny.
Ulcus molle
Původcem je gramnegativní tyčka Haemophilus ducreyi. Měkký vřed neboli ulcus molle (chancroid) je hnisavá léze, která se postupně rozpadá a vzniká vřed. Současně jsou zduřelé také regionální lymfatické uzliny. Výskyt je hlavně v Africe.
 
Obrázek 29 Měkký vřed
 
Granuloma inguinale – Donovanova choroba
Původcem onemocnění je drobná tyčka Calymmatobacterium granulomatis. Infekce se vyskytuje především v teplejších oblastech. Projevuje se jako plazivý vřed s hypertrofickou spodinou. Při progresi onemocnění se šíří do okolí. Zvláštností této bakterie je, že má vzhled zavíracího špendlíku v mikroskopickém preparátu.
 
Obrázek 30 Granuloma inguinale
 
Infekce způsobené ostatními bakteriemi
Gardnerella vaginalis se společně s anaerobními bakteriemi velmi často podílí na vaginitidách. Onemocnění označujeme jako bakteriální vaginóza a charakteristická je produkce vazkého hlenu s typickým zápachem po rybině (tzv. fish odor). Příčinou infekce je pravděpodobně hormonální dysbalance, která vytváří podmínky pro pomnožení gardnerel. Důsledkem je také nerovnováha v přítomnosti a vyváženosti bakteriálních druhů osídlujících poševní sliznici žen, především směsi laktobacilů. Anaerobní bakterie způsobují záněty pochvy nebo děložního hrdla.
Z dalších bakterií způsobujících bakteriální vaginózu to jsou betahemolytické streptokoky - Streptococcus agalactiae. Enterokoky mohou být původci kolpitid a prostatitid.
Původci bakteriální vaginózy jsou i stafylokoky – S. aureus, S. hominis nebo S. haemolyticus. Koaguláza negativní stafylokoky podílející se na zánětech jsou velkým problémem a takovéto infekce jsou obtížně léčitelné. Vzhledem k anatomickým podmínkám se entetrobakterie velmi často podílejí na vzniku vaginitid a prostatitid. Hlavními patogeny jsou Escherichia coli, Proteus sp. Klebsiella nebo Enterobacter, z nefermentujících bakterií hlavně Pseudomonas aeruginosa.
Mykoplazmata a ureaplazmata stále častěji vyvolávají infekce pohlavních orgánů u mužů i žen.
 
Virová, parazitární a mykotická etiologie STD – stručný přehled
Virové STD infekce
HIV1 a HIV2 – způsobující klinicky AIDS, z herpetických virů především HSV 2 – herpes genitalis, cytomegalovirus. Dále to je HPV 3 – human papilloma virus způsobuje infekci – condylomata accuminata – genitální bradavice. Poxviry vyvolávající infekci molluscum contagiosum řadíme také k STD.
K pohlavně přenosným onemocněním patří i hepatitida B.
 
Parazitární STD infekce
U nás jsou způsobované hlavně Trichomonas vaginalis u žen i u mužů. Metronidazol je v terapii těchto onemocnění lékem volby.
 
Mykotické infekce
genitálií způsobují především kandidy – Candida albicans, C. glabrata, C. tropicalis a C. krusei.
 
Mikrobiální obraz poševní
Patří k nejdůležitějším kritériím hodnocení poševního sekretu a diagnostiky zánětlivých poševních onemocnění. Jedno sklíčko s nátěrem se vždy obarví metodou podle Grama – slouží k dg. bakterií a kvasinek a druhé sklíčko s nátěrem je obarveno podle Giemsy a slouží k dg. trichomonád. Obě sklíčka je nutné hodnotit současně, aby byl diagnostický závěr správný a co nejoptimálnější vzhledem k danému nálezu.
 
MOP 0
Charakterizuje mikrobiální obraz poševní u dítěte – u holčiček do období puberty a začátku první menstruace. Poševní sliznice je v tomto období osídlena trvale streptokoky, difteroidními tyčkami a enterobakterií Escherichia coli.
 
MOP I
Popisuje situaci na sliznicích pochvy u zdravých žen od osídlení sliznice směsí Lactobacillus, přes fertilní věk až do období klimakteria včetně. U většiny žen převládá toto osídlení laktobacily ve fertilním věku. Kromě epitelií a leukocytů zde nalézáme taky difteroidní tyčky, viridující streptokoky a anaerobní bakterie.
 
MOP II
Mikrobiální výtok nehnisavý – klinicky se může vyskytovat u zdravých žen, ale může představovat i bakteriální vaginózu. Sekret bývá mléčně zkalený nebo nažloutlý, vazký nebo hustší. Obsahuje méně laktobacilů, převažují kokobacily a drobné rohlíčkovité tyčky. Grampozitivní koky v řetízcích mají jednoznačně převahu, takže se nejedná o fyziologický stav.
 
MOP III
Bakteriální výtok hnisavý je charakterizován přítomností množství polymorfonukleárních leukocytů a různých bakterií. Laktobacilů je minimum nebo úplně chybí. Převažuje přítomnost pyogenních streptokoků, stafylokoků, enterokoků, ale i gramnegativních tyčinek. Mikrobní obraz poševní III klinicky charakterizuje hustý bělavý až nažloutlý výtok.
 
MOP IV
Popisuje se u akutní a chronické kapavky. Klinický nález je představován žlutobílým až žlutozeleným výtokem. V MOPu u akutní kapavky převažují leukocyty a intracelulárně i extracelulárně uložené gramnegativní diplokoky (Neisseria gonorrhoeae). MOP u chronické kapavky obsahuje většinou i příměs jiných bakterií, malé množství epitelií a leukocyty.
 
MOP V
Popisuje parazitární infekci – trichomonózu vyvolanou bičíkovcem Trichomonas vaginalis. Klinicky je přítomen výtok bílý, řídký, často zpěněný.
Trichomonády se dobře pozorují obarvené metodou podle Giemsy (fialové červená jádra a zrnitá namodralá cytoplazma) nebo v nativním preparátu. Dále pak pozorujeme epitelie, leukocyty, laktobacily i další bakterie.
 
Obrázek 31 Trichomonas vaginalis
 
MOP VI
Mikrobiální obraz poševní VI popisuje kandidózu, jak akutní tak chronickou. Přítomnost kvasinek – oválných blastospor s pseudomyceliemi je velmi výrazná. Přítomny jsou další bakterie, hlavně laktobacily, nález může být bez, i s leukocyty.
 
Obrázek 32 Kandidóza
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše