Ochrana_verejneho_zdravi
14.2 Národní zdravotní politika
14.2 Národní zdravotní politika
Na národní úrovni (ústřední orgány státu – vláda, ministerstva, parlament) spočívají hlavní funkce při tvorbě zdravotní politiky ve zpracování koncepcí a strategií, národních programů, legislativního procesu, výkonu státní správy ve svěřených oblastech, správě státního rozpočtu ve vztahu ke zdravotnictví zejména v oblasti investiční výstavby.
Subjekty národní zdravotní politiky jsou
- poskytovatelé zdravotní péče (zdravotničtí pracovníci ve zdravotnických zařízeních různého typu)
- financující subjekty (zdravotní pojišťovny)
- příjemci zdravotní péče - pacienti
- stát (vláda je zodpovědná za tvorbu a implementaci národní zdravotní politiky)
Náplní národní zdravotní politiky je
- pozitivní ovlivnění zdraví obyvatelstva ČR a jeho determinant
- podpora zdraví
- léčba a diagnostika nemocí, rehabilitace
- organizační uspořádání zdravotnického systému a jeho financování
- lidské zdroje, jejich vzdělávání
- výzkum, sběr a zpracování statistických údajů
- hodnocení dosahovaných výsledků
Proces tvorby národní zdravotní politiky je kooperací většího okruhu aktérů. Jednotlivé podíly odpovědnosti v této fázi nesou pracovníci na nadnárodní, národní, regionální a lokální úrovni. Východiska jejich činnosti jsou však četná (obecné principy jako solidarita, rovnost, spravedlnost, lidská práva, četné mezinárodní úmluvy v oblasti péče o zdraví, existující problémy a rozvojové příležitosti, teoretické poznatky a praktické zkušenosti).
Na národní zdravotní politice se podílejí subjekty státní i nestátní, subjekty veřejného a soukromého práva. Tyto subjekty můžeme dále dělit na subjekty, které jsou činné v odvětví zdravotnictví (zdravotní pojišťovny, komory, zdravotnická zařízení, lékaře, farmaceutické společnosti, asociace, byrokratické struktury – Ministerstvo zdravotnictví atd.), ale také subjekty mimo tuto oblast (obce, rodiny, občané, podnikatelé, politické strany, zájmové skupiny atd.).
Skutečný výsledek zdravotní politiky je pak ovlivněn mírou souladu či nesouladu prosazení zájmů jednotlivých subjektů zdravotní politiky, neboť cíle těchto subjektů jsou často zcela rozdílné a protichůdné.
Centrálním subjektem realizace zdravotní politiky je stát, který vymezuje pojetí, obsah, cíle a nástroje zdravotní politiky včetně zajištění materiálních, personálních a finančních zdrojů a legislativně ji zabezpečuje.
Záměry státu (vlády) v oblasti koncepce a naplňování zdravotní politiky jsou prováděny
- orgány veřejné moci, a to zástupci moci výkonné (vláda, ministerstva a jiné správní úřady)
- orgány zákonodárnými (parlament)
- orgány soudními
Vláda je zodpovědná za tvorbu a implementaci národní zdravotní politiky. Zájmem každého státu je vhodně koncipovat zdravotní politiku a zajistit bezproblémové fungování systému zdravotní péče s co nejnižšími náklady.
Cíle zdravotní politiky jsou spojené se zlepšováním zdravotního stavu obyvatelstva a jsou zabezpečovány prostřednictvím zdravotnického systému, který je považován za jednu z nejdůležitějších a nejsložitějších součástí realizace zdravotní politiky.
Zdravotnický systém je v České republice založen na veřejném zdravotním pojištění. V posledních letech se začíná potýkat s řadou problémů souvisejících mimo jiné i s demografickým vývojem. Prodlužuje se střední délka života, porodnost je pod úrovní přirozené reprodukce a začíná se snižovat počet ekonomicky aktivních obyvatel. Zdroje z veřejného zdravotního pojištění jsou čím dál tím více napnuté také díky novým technologiím a rostoucím nárokům na zdravotní péči. Na druhé straně řada odborníků uvádí, že v současné době je zdrojů dostatek, ale jsou nehospodárně využívány. To vše volá po určitých koncepčních změnách v rámci zdravotní politiky.
Stát má významné postavení především v rámci tvorby koncepce národní zdravotní politiky a dohlížení na dodržování zákonných norem. K zajištění všech svých úkolů využívá stát široký byrokratický aparát, který může danou politiku významně ovlivnit. Zcela specifické postavení zastávají zdravotnická zařízení, odborové organizace, lékaři a je sdružující profesní organizace jako Česká lékařská, Česká lékárnická a Česká stomatologická komora. Nelze také opomenout vliv podnikatelských subjektů, především farmaceutických společností, médií a samotných pacientů.
Vrcholným orgánem ve zdravotnictví je Ministerstvo zdravotnictví ČR v čele s ministrem, které je odpovědné za tvorbu a realizaci zdravotní politiky, navíc spolu s dalšími orgány státní správy plní funkci kontrolní.
Tvůrci národní zdravotní politiky musí být schopni citlivě reflektovat vývoj národní zdravotní politiky, vyhodnocovat jeho celospolečenské důsledky, formulovat nové koncepční přístupy a promítat je do vývoje právního rámce. Na všech úrovních jsou významným nástrojem zdravotní politiky vedle právního rámce také zdravotnické programy.
V rámci naplňování národní zdravotní politiky musí být kladen důraz na
- analýzu zdravotních problémů obyvatelstva ČR, zejména ohrožených skupin
- rozdíly ve zdravotním stavu různých populačních skupin v ČR a jejich příčiny
Naplňování národní zdravotní politiky
Základními předpoklady k dosažení určité úrovně národní zdravotní politiky a její realizace jsou:
1. Politická vůle k dosažení určité úrovně národní zdravotní politiky.
2. Reálnost stanovených cílů z hlediska možností, které jsou dány dosaženým stupněm ekonomického rozvoje společnosti země.
3. Státem jasně stanovené cíle a strategie jejich naplnění.
4. Existence subjektů, které mají zájem realizovat veřejné zdravotnické programy s maximálním efektem pro společnost.
Základem úspěšné realizace národní zdravotní politiky je tedy v první řadě vytvoření takové koncepce, která obsahuje jasně definované cíle reagující na problémy současného systému, promyšlený způsob dosažení těchto cílů a jejich možné dopady a především schopnost implementujících úředníků tyto cíle efektivním způsobem zrealizovat. Jelikož se národní zdravotní politika dotýká celé společnosti, je nutné nalézt politickou shodu k realizaci politiky a překonat možný odpor ze strany ostatních zúčastněných aktérů (lékaři, zdravotnická zařízení, zdravotní pojišťovny, pacienti a další).
Úspěšnost národní zdravotní politiky lze nejlépe hodnotit pomocí vybraných ukazatelů zdravotního stavu populace ČR, vyhodnocení dlouhodobých trendů a porovnání vybraných ukazatelů a trendů s ukazateli zdravotního stavu EU 15.
Strategie Zdraví 2020
Příkladem národní zdravotní politiky zaměřené na oblast prevence a podpory zdraví je přijetí a implementace strategie WHO „Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí“.
Hlavním cílem strategie je zlepšit zdravotní stav české populace a podpořit zájem široké veřejnosti, obcí, podniků a dalších složek společnosti o posilování zdraví a předcházení vzniku nemocí.
K prioritám strategie patří podpora tělesných aktivit lidí a zdravé výživy, zvyšování zdravotních znalostí obyvatelstva, snižování zdravotně rizikového chování a nerovností ve zdraví či zvyšování úrovně sekundární prevence vč. screeningových programů.