Osetrovatelska_pece_o_dite

5.1 Metodika mravní a citové výchovy

5.1 Metodika mravní a citové výchovy
 
 
Úkoly mravní výchovy se ve starším batolivém období v podstatě shodují s úkoly výchovy v mladším batolivém věku. Při formování vztahů k jiným dětem klademe větší důraz na socializaci dítěte. Vlivem výchovy a psychického dozrávání dítěte ztrácí egocentrismus pozvolna na intenzitě. Mohou se tedy vytvářet podmínky pro společné hry dětí. Sestra je zpravidla iniciátorem a zprostředkovatelem vzájemných vztahů dětí při hře. Konflikty, které vznikají mezi dětmi, řeší navozením společné hry. Př.: Martin si hraje s autem, Petr mu ho chce vzít. Sestra „Jsem zvědavá, kluci, jak tohle auto jezdí. Tam na poličce je červené auto; copak myslíte, které jezdí rychleji? Martine, přines ho a budeme závodit. Já budu rozhodčí atd.“ Děti vedeme k disciplinovanosti, sebekontrole a spravedlnosti. Navozujeme situace, kdy mají děti udělat radost druhým (např. při narozeninách, jmeninách dětí). Starší a samostatnější děti pověřujeme, aby pomáhaly mladším, novým nebo bázlivým dětem. Formou pohádek, napodobovacích her připomínáme vztahy v rodině, pomoc rodičům, poslouchání rodičů. Při vytváření vztahu k přírodě využíváme větší aktivity dětí a často je zapojujeme do činností, např. zalévají pokojové květiny i květy na zahradě, krmíme ptáčky apod. Vztah k hračkám a ke svému prostředí má aktivnější charakter. Děti vedeme k udržování pořádku a čistoty, k dobrému vztahu k hračkám i jiným předmětům. Je dobré, když opravujeme předměty za přítomnosti dětí, aby si uvědomily, že na opravu musíme věnovat svůj čas a práci. Pracujeme často s maňáskem, využíváme maňáskové scénky, pohádky, napodobovací a úkolové hry.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše