Osetrovatelska_pece_o_nemocne_onkologie

2.2 Onkologická statistika

2.2 Onkologická statistika
 
 
Neocenitelnou pomocí jsou pro nás údaje, které mapují výskyt a výsledky léčby nádorových onemocnění v naší republice. Výskyt nádorů je v České republice evidován od konce 50. let. Sledování a evidence se provádí formou z povinných onkologických hlášení. V roce 1976 byl založen Národní onkologický registr (dále NOR), ve kterém jsou sledována všechna hlášená onemocnění novotvary v jejich průběhu. V současnosti jde o unikátní soubor dat, jaký nemají k dispozici například v USA.
 
Metodika a způsob zpracování dat se řídí následujícími zákonnými normami:
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Vyhláška č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdější pozdějších předpisů
Výnos MZSV ČSR č. 3/1989 Věstníku MZSV ČSR (reg. ve Sbírce zákonů částka 19/1988) - Dispenzární péče o nemocné s přednádorovými stavy a novotvary a povinné hlášení novotvarů.
 
Předmětem povinných hlášení jsou:
Všechna onemocnění ze skupiny diagnóz: zhoubné novotvary (C00-C97), novotvary in situ (D00-D09), novotvary nejistého nebo neznámého chování (D37-D48) a některé nemoci postihující lymforetikulární tkáň a retikulohistiocytární systém (D76.0) zjištěná klinicky (i případy histologicky nebo cytologicky neověřené) nebo zjištěná při úmrtí. Hlášena jsou u všech osob se státním občanstvím ČR a u cizinců s povolením trvalého pobytu.
Podávají je: Všechna zdravotnická zařízení, ve kterých bylo nádorové onemocnění diagnostikováno a léčeno.
 
Onkologická statistika pracuje s termíny, se kterými se budeme setkávat i v dalších částech textu. Jsou jimi:
a) Incidence onemocnění: incidencí rozumíme počet nově vzniklých onemocnění během jednoho roku. Počítá se na 100 000 obyvatel.
Pokud je například incidence 35, znamená to, že v daném roce onemocní na 100 00 obyvatel 35 našich spoluobčanů.
 
b) Prevalence onemocnění: prevalencí rozumíme počet všech nemocných, kteří žijí s daným onemocněním ke konkrétnímu datu v daném roce.
Poměr mezi incidencí a prevalencí nám určuje zhruba úspěšnost léčby u daného typu onemocnění.
Máme-li například incidenci 50 a prevalenci 40, znamená to, že úmrtnost je vysoká, a většina nemocných nepřežívá prvý rok od zjištění onemocnění. Naopak je-li incidence 20 a prevalence 120, znamená to, že většina nemocných žije s tímto nádorovým onemocněním déle než 5 let.
Nepřímo tak tento poměr vypovídá jednak o agresivitě onemocnění jednak o úspěšnosti léčby.
 
c) Specifická mortalita: jde o počet nemocných, kteří v daném roce zemřeli na určité onemocnění, počítá se opět na 100 000 obyvatel.
Pro srovnání v roce 1998 bylo v ČR nově hlášeno více než 58 000 tisíc nádorových onemocnění., v roce 2009 bylo hlášeno 78 000 nových onemocnění.
Zvýše uvedených dat jasně plyne, že počet onemocnění zhoubnými nádory v našem státě se trvale zvyšuje.
 
Pro ilustraci ještě uvádíme graf vývoje incidence maligních nádorů v letech 1985-2009 a tabulku incidence a úmrtnosti na v letech 2008 a 2009 (zdroj UZIS). Z těchto dat plyne, že zatímco incidence nádorových onemocnění v naší republice trvale stoupá, úmrtnost mírně klesá.
 
Statistické srovnání incidence nádorů v naší republice se světem.
Incidence malignit v ČR podle údajů z národního onkologického registru v roce 2008 byla 510. Zaujímáme 8 místo v Evropě. Nejvyšší incidence zhoubných nádorů byla v roce 2008 v Dánsku, nejnižší naopak v Řecku.
Incidence malignit je ve všech okolních státech (Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko) nižší než v našem státě.
Dalšími důležitými termíny, se kterými se budeme setkávat v celém textu, jsou prognóza a predikce, případně prognostické a prediktivní faktory.
 
Českým překladem obou termínů, prognóza a predikce je předpověď.
V onkologii a nejen v ní se oba používají tak, že jejich význam je odlišný.
 
Prognózou se rozumí předpověď průběhu onemocnění vztažená na určitý typ nádoru (například nádor prsu) a jeho další charakteristiky (histologický typ, pokročilost) pro celou postiženou skupinu nemocných.
 
Predikcí se rozumí předpověď průběhu onemocnění u konkrétního pacienta v závislosti na charakteru onemocnění a léčbě.
 
Prognostické faktory nejsou vázány na konkrétní druh léčby, poskytují nám informaci o výsledku léčby u určitého typu onemocnění.
Konkrétní příklady: Obecným prognostickým faktorem je věk nemocného. U nádorů prsu je prognostickým faktorem velikost nádoru, uzlinové postižení a přítomnost vzdálených metastáz. Takže nemocní s velkým nádorem, postižením uzlin a metastázami v kostech mají horší vyhlídky nežli nemocní s nádorem do 1 cm v průměru, bez postižení uzlin a bez vzdálených metastáz.
 
Prediktivní faktory určují předpověď výsledku léčby konkrétní u určitého typu onemocnění a konkrétního pacienta. Jejich znalost nám u konkrétního pacienta umožňuje předvídat výsledek léčby a individualizovat léčbu. Tedy podávat či nepodávat určité preparáty, ozařovat, či neozařovat. Konkrétní příklad: U nemocných s karcinomem prsu je považováno za nepodkročitelné minimum vyšetření receptorů na hormonální léčbu (receptory pro estrogen a progesteron ER a PR receptor). Dle výsledků lze očekávat odpověď na takzvanou antihormonální léčbu ER pozitivní, PR pozitivní: účinek léčby u 75-80 % pacientek. Nemocné s nádorem, který je ER negativní, PR negativní: pozitivní léčebný účinek u 10 % pacientek či méně, u těchto nemocných není antihormonální léčba vhodná. Takže vyšetření, které prokáže u konkrétní nemocné, že je PR negativní a ER negativní je negativním prediktivním faktorem.