Osetrovatelska_pece_o_nemocne_onkologie

4.1 Důležité pojmy

4.1 Důležité pojmy
 
 
Na počátku si vysvětlíme některé pojmy.
 
Primární prevencí označujeme opatření, díky kterým se nám podaří snížit výskyt hromadných onemocnění, mezi která nádorová onemocnění patří. Jde tedy o snížení rizika vzniku onemocnění, popřípadě zamezení jeho vzniku.
 
Rizikový faktor zvyšuje riziko vzniku, rozvoje nebo nepříznivého průběhu choroby.
Často hovoříme také o relativním riziku. Relativní riziko nám udává, jaká je pravděpodobnost, že člověk, vystavený danému rizikovému faktoru, onemocní než člověk, který nebyl vystaven působení daného rizikového faktoru.
Rizikové faktory se dělí na rizikové faktory vrozené a získané. Z klinického hlediska má však větší význam dělení rizikových faktorů na faktory ovlivnitelné a neovlivnitelné.
 
Typickými neovlivnitelnými rizikovými faktory jsou:
Věk: například některé nádory vznikají v dětském věku nebo v časné dospělosti, některé se vyskytují převážně ve věku vyšším.
Pohlaví: například riziko nádorů prsu je u mužů podstatně menší.
Etnická příslušnost: například vysoký výskyt nádorů žaludku a jícnu u asijské populace.
Genetické faktory: například geneticky podmíněné nádory kolorekta či prsu.
 
Typickým ovlivnitelným faktorem je životní styl. Například pohybová aktivita, stravovací návyky, abúzus alkoholu, stres.
 
Sekundární prevencí rozumíme vyhledávání časných forem onemocnění a prekanceróz.
 
Prekancerózou je onemocnění, které posléze vede ke vzniku zhoubného nádoru. Například adenomový polyp tlustého střeva.
 
Screening je plošné vyšetřování populace za účelem detekce léčitelného nádorového onemocnění v jeho časných stadiích, případně detekce prekanceróz. Cílem screeningu je snížit morbiditu i mortalitu daného onemocnění. Ke screeningovým programům jsou vhodné zejména nádory, které splňují tato kritéria:
a) mají relativně vysokou morbiditu
b) existuje účinná léčba v časných stadiích či léčba prekanceróz
c) k dispozici je dostupný a relativně laciný test
Hlavním přínosem screeningových programů je jednak zlepšení prognózy onemocnění a možnost účinné léčby, která méně zatěžuje nemocného (například prs šetřící výkony proti odstranění celého prsu) a je obvykle finančně méně náročná.
 
Někdy hovoříme také o terciární prevenci. Tou rozumíme dispenzarizaci onkologicky nemocných po ukončení léčby.
 
Metody zjišťování rizikových faktorů
Genetické faktory
Základem je odběr anamnézy. V rodinné historii se zaměříme na případná nádorová onemocnění u pokrevních příbuzných.
Při podezření na geneticky podmíněné nemocnění nastupují laboratorní metody, kterými zjišťujeme, zda dotyčný je nositelem příslušného genu/genetické mutace.
 
Ostatní neovlivnitelné faktory
Využíváme statistických metod, které nám ukazují, jaký je výskyt malignit v jednotlivých skupinách obyvatel. NOR (národní onkologický registr) nám umožňuje zobrazit výskyt všech malignit pro příslušné věkové skupiny a pohlaví.
 
Jakým způsobem se na vzniku onemocnění podílejí ovlivnitelné faktory?
Základem výzkumu jsou retrospektivní studie a statistika. Díky ní máme informace o tom, že určitý faktor (například způsob přípravy stravy) je spojen s vyšším výskytem určitého typu nádorových onemocnění (epidemiologické studie).
Prospektivní studie na toto téma, které by úmyslně určitou skupinu vystavovaly působení některého rizikového faktoru, jsou neetické a neprovádějí se!!!
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše