Osetrovatelska_pece_o_nemocne_onkologie

12.2.7 Organizační formy paliativní péče

12.2.7 Organizační formy paliativní péče
 
 
Paliativní péče má určité konkrétní organizační formy. Faktem je, že základní principy paliativní péče by si měli osvojit všichni lékaři a zdravotnický personál. Zahraniční zkušenosti, ale i zkušenosti v České republice, nás vedou k poznání, že kvalita paliativní péče může být zlepšena vytvářením určitých specializovaných struktur.
 
Patří sem především lůžkový hospic, což je klasické poskytování paliativní péče. Velikost těchto lůžkových zařízení je různá, důraz musí být kladen na intimitu prostředí, které se má podobat spíše domácímu než nemocničnímu. Přátelé a rodinní příslušníci mají v hospicu možnost pobývat s nemocným neomezeně. Kromě léčby symptomů je nutná i psychosociální a spirituální péče. Častá a vhodná je přítomnost dobrovolníků.
 
Nejnovějším trendem je takzvaná domácí hospicová péče, tzv. mobilní hospic. Má za cíl podporovat a aktivovat rodinu a přátele nemocného. Ideální je sepětí domácí hospicové péče s lůžkovým hospicem, která je zajištěna specializovaným zdravotnickým personálem, jak lékařským tak nelékařským, který v hospici působí. V naší republice se o to snaží jak některé hospice, tak některé agentury, které poskytují domácí péči.
 
V lůžkových zařízeních o větším rozsahu, především tam, kde je poskytována specializovaná onkologická péče, tedy v komplexních onkologických centrech, je vhodnější zřizovat oddělení paliativní péče. Mají poněkud odlišnou úlohu nežli hospice. Bývají zde hospitalizování pacienti s problémy, vniklými během protinádorové léčby, která jinak bývá poskytována ambulantně. Ideálním stavem jsou konsiliární týmy paliativní péče.
 
Součástí paliativní péče je i péče o rodinu nemocného, především komunikace s rodinou. V dnešní uspěchané a přetechnizované době mnoho lidí nechápe, co proces umírání s sebou přináší. Rodinní příslušníci nemocných musí v této situaci čelit velkým nárokům, které na ně onemocnění klade. Úkolem sestry je poskytovat podporu rodinným příslušníkům a pomáhat jim vyrovnat se se zármutkem, který je spojen s umíráním člena rodiny. Důležité jsou vždy tyto základní potřeby: rodinní příslušníci potřebují dostatečné informace o průběhu onemocnění. Je třeba je ujistit, že pacient netrpí, nemá především velké bolesti. Je třeba podporovat praktické dovednosti v péči o nemocného a především jim poskytnou emocionální podporu. Příbuzní by měli být informování o tom, jakým způsobem lze nemocnému zajistit podporu, jaké stavy lze očekávat. Měli by vědět, které z těchto situací mohou řešit doma, a kdy je třeba žádat o odbornou pomoc.
Je třeba je informovat i o tom, jak lze tuto pomoc zajistit. Nejdůležitější informací je zřejmě to, aby příslušníci rodiny věděli, že jejich nemocný netrpí. V této situaci jsou pro rodinu především praktické rady podané sestrou, tzn. praktická pomoc jak s hygienickou péčí o pacienty, polohování, přemisťování na toalety, péče o dutinu ústní, o kůži. Je třeba, aby sestra navštěvovala rodinu pravidelně, jinak přehlédneme známky únavy a vyčerpání na straně těch, kteří pečují o nemocného. Příslušníci rodiny potřebují naší péči. Nejsou to pouze „ti, kteří jsou zdrojem podpory pro pacienta“.
Veškeré intervence musí být zaměřeny na konkrétní potřeby daného pacienta a jeho rodiny.
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše