Osetrovatelska_pece_o_nemocne_onkologie

1.5.3 Nádory penisu

1.5.3 Nádory penisu
 
 
Jsou v bílé populaci řídkým onemocněním. Incidence je v České republice jeden nemocný na 200 tisíc obyvatel. Daleko častější jsou v zemích Indie, Afriky a Jižní Ameriky.
Naopak, nulová incidence, je u pravověrných Židů a arabské populace díky obřízce, prováděné v novorozeneckém věku.
Obřízka ovšem chrání pouze ty nemocné, u kterých byla provedena v dětském věku. Pozdní provedení obřízky není protektivním faktorem.
Uvádí se, že preventivní působení obřízky spočívá v tom, že jedním z etologických faktorů vzniku nádoru penisu je retence smegmatu a chronická iritace v nedobré hygieně.
Za etologický faktor se nyní jednoznačně považuje infekce humánními papilomaviry, histologicky jde vždy o spinocelulární karcinom.
 
Diagnostika
Karcinom penisu je snadno diagnostikovatelný již pohledem.
K upřesnění rozsahu choroby slouží ultrasonografie, popřípadě některá ze zobrazovacích metod jako magnetická rezonance nebo CT vyšetření, které zobrazí především postižení spádových lymfatických uzlin.
 
Léčba je chirurgická. Mikrochirurgická technika nebo ošetření laserem jsou možné jen u povrchových nádorů, jinak se provádějí parciální resekce penisu nebo jeho totální odstranění.
Nádory jsou relativně radiosenzitivní. Používá se zevní ozáření, ale především brachyterapie, preparáty na bázi Iridia 192.
Chemoterapie nemá příliš velký efekt, nejčastěji se používají kombinace preparátů; základem kombinace je cisplatina a metotrexát.
Vliv vakcinace proti HPV virům na výskyt tohoto onemocnění zatím není znám.
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše