Osetrovatelska_pece_o_nemocne_interni_obory
2.5 Změny krevního tlaku
2.5 Změny krevního tlaku
Změny krevního tlaku
a) Hypertenze
- zvýšení TK nad 140/90.
b) Hypotenze
- TK nižší než 90/60,
- patologické stavy při poklesu TK,
1) Kolaps
2) Šok - hypovolemický, normovolemický,
- stádia šoku
- I. a II. - reverzibilní
- III. ireversibilní - dekompenzovaný - vznik DIC.
Ošetřovatelská péče o pacienta s arteriální hypertenzí
Charakteristika onemocnění
- považováno za psychosomatické onemocnění,
Definice onemocnění - arteriální hypertenze je opakované zvýšení systolického tlaku nad 140 mm Hg nebo diastolického tlaku nad 90 mm Hg (či obou hodnot), prokazatelné ve dvou ze tří měření pořízených minimálně při dvou návštěvách
u lékaře.
u lékaře.
Dělení podle příčin:
- esenciální – primární (neboli hypertenzní nemoc), vyvolávající příčina je neznámá, známe pouze rizikové faktory: genetická dispozice, kouření, zvýšený přísun NaCl, obezita, alkohol, stres,
- sekundární – pouze 2-5 % hypertoniků,
- renální (při onemocnění ledvin),
- renovaskulární (poškození renální arterie, nejčastěji aterosklerózou),
- endokrinní (nádor dřeně nadledvin),
- pozdní gestóza (těhotenství),
- kortikoidy, antikoncepce.
Dělení podle výše TK:
- mírná – TK 140-159/90–99 mm Hg,
- středně závažná – TK 160-179/100-109 mm Hg,
- těžká – TK 180/110 mm Hg a více,
- hypertenzní krize – život ohrožující stav, při kterém dochází k zvýšení systolického nad 210 mmHg a/nebo diastolického krevního tlaku nad 130 mmHg.
Dělení podle orgánových změn a příznaky:
- stadium – bez orgánových změn - únava, poruchy koncentrace, spánku a paměti,
- stadium – orgánové změny bez funkčních poruch – hypertrofie levé komory, změny na očním pozadí (edém papily), mírná proteinurie, ateroskleróza,
- stadium – orgánové změny – levostranné srdeční selhání, CMP, poškození ledvin a sítnice, dušnost a urychlení aterosklerózy,
- stadium – maligní hypertenze neboli hypertenzní krize – nezbytná hospitalizace na JIP a monitorace; urgentní stav, při kterém hrozí selhání srdce a ledvin.
Komplikace:
- hypertenzní krize – život ohrožující stav a dělíme ji na emergentní a urgentní:
a) emergentní – má zároveň příznaky selhání funkce některých orgánů,
b) urgentní – chybí akutní selhání orgánových funkcí.
Diagnostika:
- opakované měření TK – v leže, vestoje, na DK (vhodné měřit vícekrát a stanovit průměr z měření),
- fyzikální vyšetření – palpace a auskultace periferních tepen,
- EKG – opakovat 1krát ročně,
- laboratorní vyšetření – moč+ sediment, hemoglobin, glykémie, cholesterol, urea, kreatinin, ionty,
- vyšetření očního pozadí,
- RTG hrudníku,
- echokardiografie.
Léčba:
- dlouhodobá, pokud možno s minimem vedlejších účinků, s ohledem na přidružená onemocnění,
- cílem je hodnota TK pod 140/90, u pacienta s onemocnění ledvin a DM 130/80,
- nefarmakologická – snížení hmotnosti, snížení příjmu soli, restrikce alkoholu, nekouřit, životospráva, relaxační techniky, psychoterapie,
- farmakologická – antihypertenziva, diuretika, psychofarmaka.
Ošetřovatelská péče:
- většinou léčba ambulantní,
- hospitalizace – standardní oddělení – pacient bez známek ohrožení života,
- koronární jednotka, JIP – při hypertenzní krizi.
Realizace ošetřovatelské péče:
- zhodnotit stav nemocného a určit stupeň soběstačnosti,
- sledovat pravidelně FF,
- výživa nemocného – dieta s omezením soli, u obézních redukční dieta, u DM diabetická dieta (č. 9),
- psychologický přístup k nemocnému – dostatek informací o nemoci a jejich následcích, motivace k pravidelnému podávání léků, snížit stres a úprava životního stylu.
Při propuštění do domácí péči je nutné zdůraznit a edukovat:
- nutnost pravidelného užívání léků,
- nutnost pravidelných návštěv u lékaře,
- dodržování správné životosprávy,
- dostatek pohybu a rekreačních sportů,
- význam klidného způsobu života,
- nutnost selfmonitoringu TK.