Osetrovatelska_pece_o_nemocne_interni_obory

2.11 Onemocnění plicního oběhu

2.11 Onemocnění plicního oběhu
 
 
 
Onemocnění plicního oběhu
Plicní embolie
Definice - označuje obstrukci různě velké části plicního arteriálního řečiště, nejčastěji krevní sraženinou, vzácněji kapénkami tuku, nádorovými hmotami.
Výskyt a prognózapředstavuje 3. nejzávažnější KV onemocnění po ICHS a arteriální hypertenzi. Incidence je v našich zemích asi 45 000 případů za rok; mortalita je okolo 30 %. Při masivní embolizaci přežije pouze 20–30 % pacientů první hodinu.
Etiopatogeneze:
zdrojem plicní embolie je v 80–90 % hluboká žilní trombóza DK, lokalizovaná v ileofemorální oblasti, někdy v pánevních plexech,
- přímo predisponující faktory – poruchy koagulace, cévní stěny a toku krve; vrozené poruchy hemokoagulace (deficit antitrombinu III a proteinu C),
- nepřímo predisponující faktory (rizikové) – klid na lůžku, městnavá srdeční nedostatečnost, pooperační stavy podávání perorálních kontraceptiv, malignity, poškození cévní stěny přítomností kanyly.
 
Klinický obraz, diagnostika, terapie:
- z klinického hlediska rozlišujeme 3 hlavní formy onemocnění:
a) masivní plicní embolie – postihuje více než 50 % průřezu plicního řečiště. Manifestuje se často jako náhle vzniklá klidová dušnost s centrální cyanózou, často s pocitem tlaku na hrudi, objektivně jsou přítomny známky akutního srdečního selhání
s tachykardií, zvýšenou náplní krčních žil. Současný pokles minutového výdeje se manifestuje hypotenzí až kardiogenním šokem, vzácněji dochází k synkopě nebo náhlé smrti.
b) submasivní plicní embolie dochází k postižení jednoho, častěji více segmentů plícnice – plicní infarkt. Projevuje se náhlou dušností s tachypnoe, kašel a hemoptýza.
c) opětovaná (sukcesivní) plicní embolie probíhá vlekle pod obrazem epizod manifestní akutní embolizace s postupným rozvojem plicní hypertenze.
 
Diagnostika:
- anamnéza,
- RTG S+P,
- echokardiografie,
- pravostranná srdeční katetrizace,
- plicní scintigrafie,
- plicní angiografie.
 
Terapie:
- primárním cílem je zabránit opakování embolizace,
- heparinizace, antagonisté vit K, fibrinolýza,
- plicní embolektomie,
- výkony na dolní duté žíle,
- podpůrná terapie - terapie bolesti, oxygenoterapie.
 
Prevence:
- základní - u všech pacientů s předpokládanou aktivací koagulačního systému (operace, traumata) a při imobilizaci, jde o včasnou mobilizaci, úpravu dehydratace, aktivní a pasivní cvičení a dechová RHB.
- speciální – u pacientů s kumulací rizikových faktorů (operace ve věku nad 40 let, operace pro malignitu nebo ortopedické výkony, imobilizace při anamnéze tromembolické nemoci, akutní infarkt myokardu, městnavá srdeční slabost, centrální žilní katetr.
- Patří sem: metody urychlující žilní proud (elastické bandáže, pneumatické kompresory), miniheparinizace, podávání nízkomolekulárního heparinu (Fraxiparin).