Osetrovatelska_pece_v_dermatovenerologii
6.3 Onemocnění kůže vyvolané houbami
6.3 Onemocnění kůže vyvolané houbami
Dermatomykózy jsou kožní choroby, které jsou pravými civilizačními nemocemi vyvolanými keratofilními houbami – dermofyty, kvasinkami – kandidami, mikroorganismy a výjimečně jinými hubami. Mykózy můžeme diagnostikovat mikroskopicky v kožních šupinách, nemocných vlasech, nehtech, krytbách a obsahu puchýřků. Většinu lze i kultivovat na speciálních půdách. Dermatofyta nazýváme plísně, i když to není botanicky správné.
Vyšetřovací metody – vyšetřovaná místa nesmí být alespoň týden nebo 14 dní ošetřovaná antimykoticky působícími prostředky. Při mykologickém vyšetření používáme sterilní nástroje i laboratorní sklo. Postižená kůže se očistí 70% etanolem, při podezření na kvasinkové onemocnění se očistí sterilním fyziologickým roztokem. Šupinky kůže se seškrabují v dostatečném množství, z periferní oblasti ložiska do sterilní zkumavky nebo Petriho misky, šupinky se můžou odebrat i adhezívní průsvitnou páskou, která se zabarví laktofenolem a bavlníkovou modří a prohlíží se pod mikroskopem. Také se odebírá krytba puchýřů, hnisavých papulek nebo jejich obsah. Ze záhybů nehtových valů se odebírají šupinky špičatou kyretou, vyšetřují se mikroskopicky a kultivačně.
Mikroskopické vyšetření – vlasy, vousy, šupiny, malé části nehtu položíme na podložní sklíčko do kapky 10-20% sodného nebo draselného louhu, přikryjeme krycím sklíčkem a lehce zahřejeme nad kahanem. Pak krycí sklíčko lehce přitlačíme, změkčené objekty rozprostřeme do tenké vrstvy, filtračním papírem odsajeme přebytečný louh. Tento nativní louhový preparát prohlížíme suchým systémem, při silném zaclonění. Vlákna nebo spory hub potvrzují diagnózu.
Kultivace se provádí v mykologických laboratořích na speciálních půdách obsahujících glukózu, chloramfenikol, chlorhexidin (Sabourodovy půdy). Kultury rostou 2-3 týdny podle druhu houby mají zvláštní tvar, barvu, povrch, růst a jiné vlastnosti.
Woodova lampa - vydává ultrafialové záření využívá se k orientační rychlé diagnostice při hromadném vyšetřování mikrosporie a k ověření, zda je pacient vyléčen.
Trichofytinová reakce, obdoba reakce tuberkulínové.
Dermatomykózy jsou vyvolané keratofilními dermatofyty zařazenými botanicky do třídy Deuteromycetes. Z epidemiologického hlediska je můžeme dělit na parazitující jen na člověku, postihují primárně kůži zvířat a druhotně i člověka a vyskytují se převážně jako saprofyty v půdě a druhotně infikují člověka nebo zvíře. Morfologicky konidii rozlišujeme na tři druhy: Trichophyton, Microsporum, Epidermophyton. Společnou vlastností všech dermatofyt je konzumování keratinu. Postihuje kůži, vlasy, nehty. Organizmus reaguje, na přítomnost dermatofyta v kůži zánětem. Některé houby vyvolávají svým vzhledem i průběhem dosti charakteristické onemocnění. V poslední době se užívá pro dermatofytózy obecný název tinea.
Kandidózy – Candidiasis – kvasinky (kandidy) jsou nozoparazitární houby, které žijí na kůži, v dutině ústní, v pochvě, ve střevním traktu, na ovoci, rostlinách a na nejrůznějších předmětech. Za vhodných podmínek jako je teplo, vlhko, macerace, změny pH, kožního pláště – alkalizace, obezita, gravidita, cukrovka, porucha výživy, kachektizující nemoci, aplikace širokospektrálních ATB, AIDS se pomnoží a vyvolávají chorobný stav. Kandidóza postihuje kůži a sliznice, místa jsou zarudlá, ohraničená, na sliznicích jsou bílé povlaky.
Moučnivka – soor – projevuje se tenkými bílými až šedobílými povlaky na sliznici jazyka, až hltanu. Proces může přejít i na sliznici rtů a obvykle přechází i na ústní koutky, kde se vytváří – Anguli infectiosi – bolestivé ústní koutky, příčinou jsou kandidy nebo stafylokokové, sifilitické, herpes simplex.
Vulvovaginitis candidosa se vyskytuje u starších obézních žen, nebo při diabetů, za gravidity i při užívání antikoncepce. Projevuje se intenzívně rudou sliznicí pochvy, edémem vulvy, bělavými povlaky, výtoky se silným svěděním. K infekci může docházet přenosem z konečníku.
Balanitis candidosa se vyskytuje na žaludu, na předkožce, vytvářejí se červená erodovaná ostře ohraničená svědící ložiska pokrytá bělavými povlaky. Nejčastěji se vyskytuje u diabetiků. U postižených nesmíme nikdy opomenout vyšetření moči na cukr, glykémii i glykemickou křivku.
Candidosis intertriginosa postihuje místa vlhké zapářky, inguiny, místa pod prsy, převislým břichem, pupek. V těchto místech vznikají zarudlá ložiska až chorobné plochy, ostře ohraničené s límečkově se odlučující epidermis. V okolí je výsev svědících puchýřků s bělavým obsahem a zánětlivým lemem. Nejčastěji se vyskytují u diabetiků, je nutné vyšetření glykémie v moči a krvi.
Erosi interdigitalis candidosa onemocnění je podmíněno určitými profesemi, postihuje kuchařky, pekaře, cukráře, ženy v domácnosti, zaměstnance konzerváren. Vyskytuje se nejčastěji v řase mezi 3. a 4. prstem na rukou, v sousedních meziprstích je rudá, svědící eroze či ragáda s bělavou a zkancerovanou, límcovitě se odlučující pokožkou. Ke vzniku přispívá macerace a cukr. Obdobné kandidové eroze mohou být i v meziprstí na nohou.
Paronychia candidosa projevuje se chronicky zánětlivým zduřením a zarudnutím nehtového valu, z pod něhož lze vytlačit kapku bělavého exsudátu s masívním nálezem kandid. Při delším trvání bývá nehet u lunuly příčně zvlněný nebo rýhovaný, hnědě zbarvený.
Léčení určí lékař. Sliznice potíráme borax-glycerinem nebo 1-2% vodním roztokem genciánové violeti. Je důležité pamatovat i na suché mulové záložky v místech kožních záhybů. U rozsáhlých forem se používají léky vnitřně. Jako doplněk k léčbě kandidóz se zavádí dieta s omezením uhlohydrátů.
Obr. č. 13 Paronychia candidosa
