Osetrovatelska_pece_v_gynekologii

11.1.2 Psychické změny

11.1.2 Psychické změny
 
 
Změny psychiky pramení z hormonálních a somatických změn po porodu a z adaptace na roli matky. Utváří se vztah k novorozenému dítěti, který podporuje časné přiložení dítěte k prsu matky a jejich časný kontakt. V porodnici k tomuto procesu přispívá systém rooming–in (společný pobyt matky s dítětem na jednom pokoji). V prvních dnech po porodu převládá u matky pocit uvolnění a zvýšeného sebevědomí. V následujících dnech se objevuje u některých šestinedělek přechodná vegetativní a emocionální labilita. Projevuje se plačtivostí, nespavostí, smutkem, špatnou koncentrací. Tento stav bývá označován jako poporodní blues či závažnější stav potom jako poporodní deprese. Mezi rizikové faktory této psychické změny patří sklon k depresi v anamnéze, vztahové problémy nebo nedostatečná podpora ze strany manžela a rodiny. Z psychických faktorů se na vzniku poporodní deprese podílí i pocit bezmoci, kterou porod vyvolává, nutnost starat se o jiného, nedostatek spánku a v neposlední řadě také necitlivá propagace kojení jako jediného možného prostředku k výživě novorozence. Ačkoli popisovaný psychický stav je přirozeným adaptačním mechanismem, který není považován za patologii, je někdy ke zvládnutí stavu vhodná psychoterapie či pokud žena nekojí i podávání antidepresiv.