První pomoc

31.6 Specifické zásady činnosti zdravotnické složky v místě mimořádné události

31.6 Specifické zásady činnosti zdravotnické složky v místě mimořádné události
 
 
V současné době se za mimořádných událostí můžeme setkat se šesti základními typy postižení zdraví:
- mechanické poranění;
- termické poranění;
- chemické poranění;
- biologické poranění;
- radiační poranění;
- psychické reakce.
Problematika chemických, biologických a radiačních poranění se vzhledem ke své specifičnosti (dekontaminace, izolace, osobní ochranné pomůcky aj.) a hlavně v souvislosti s problematikou terorismu shrnuje pod pojem CBRN (= chemical, biological, radionucleardisasters). Kombinace výše uvedených typů poranění nazýváme pojmem „mixty“.
 
Mechanické poranění
Epidemiologie této oblasti zaznamenala nárůst mechanických poranění s rozvojem dopravní a stavební infrastruktury v druhé polovině 20. století. Následkem tohoto vývoje se také výrazně začala měnit problematika zdravotního stavu populace. Infekční onemocnění, která převládala po druhé světové válce a byla léčena převážně praktickými lékaři, díky funkčnímu systému hygienicko-epidemiologické služby začala ustupovat úrazům a tzv. civilizačním onemocněním. Systém praktických lékařů a lékařské služby první pomoci přestával svým odborným záběrem stačit požadavkům na včasné, rychlé a neodkladné odborné ošetření těchto stavů, a tak nárůst mechanických příčin úrazů byl zároveň jedním z důvodů položení základů systému zdravotnické záchranné služby v ČR.
 
Mechanické úrazy mohou mít tyto příčiny:
- dopravní;
- pracovní;
- sportovní;
- kriminální.
 
Nejzávažnějším typem mechanického poranění je polytrauma, které je definováno jako současné poranění více tělesných systémů či oblastí těla, při čemž alespoň jeden z nich bezprostředně ohrožuje život postiženého - tj. selhala nebo selhává alespoň jedna z vitálních funkcí.
Pro základní odhad tzv. zdravotnických ztrát v místě události u mechanických poranění můžeme využít následující orientační schéma:
- ztráty na životě na místě nehody                      20 %
- těžká zranění                                                     20 %
- střední zranění                                                  20 %
- lehká zranění                                                    40 %
 
Za nevyhnutnou příčinu smrti je považováno:
- těžké poranění mozku;
- těžké poranění prodloužené míchy;
- roztržení velkých cév.

Za vyhnutelnou příčinu smrti jsou považovány:
- obstrukce horních dýchacích cest;
- tenzní pneumotorax;
- tamponáda srdce.
 
POZOR! Život ohrožuje nejen velikost krevní ztráty, ale také rychlost jejího nástupu a příčina!
Základní odbornou pomocí na místě nehody musí být vždy:
- ABCD v rámci neodkladných postupů při zajišťování základních vitálních funkcí;
- zastavení krvácení (vnější, vnitřní);
- hrazení krevní ztráty;
- imobilizace (znehybnění);
- léčba bolesti.
 
Poranění kombinované s mechanickým při teroristických útocích
a) bombové útoky tzv.mixty, mají účinek:
- mechanický - letící předměty apod.;
- termický;
- tlakový;
- intoxikace zplodinami;
- biologický - špinavá bomba, kdy jsou rozmetány tkáně sebevražedných atentátníků;
- psychický - okamžik ochromení z neočekávaného útoku na civilní obyvatelstvo aj.;
b) chemické útoky;
c) bioterorismus.
 
Termické trauma
Příčinou a mechanismem hromadného termického úrazu bývá:
- opaření;
- popálení;
- elektrický proud;
- chemikálie.
Pro úplnost dodáváme ještě termické postižení prostřednictvím nízkých teplot (spálení mrazem, podchlazení) a prostřednictvím termických účinků ionizujícího záření, UV záření.
 
Psychologické následky mimořádných událostí a katastrof
Dopady mimořádných událostí na psychiku postižených, svědků událostí, příbuzných, pozůstalých, záchranářů, ostatních zdravotníků i krizových manažerů jsou logickým důsledkem mimořádných událostí různého charakteru. Kromě těchto situací, jejichž důsledky můžeme obecně rozdělit na psychické postižení účastníků události bezprostředně při a po jejím vzniku (hromadné psychické reakce) a na psychické důsledky projevující se s odstupem času (post traumatická stresová porucha), rozlišujeme v současné době také člověkem připravené a řízené hromadné psychické reakce (PSYOPS). Tyto metody využívá také mezinárodní terorismus.
Hromadné psychické reakce při nebo bezprostředně po mimořádné události:
a) panika: regrese myšlení, zkreslené vnímání situace, dezorientace myšlení, agresivita (boj x útěk), zvýšená tendence přenosu „psychické infekce“, snížená odolnost k manipulaci;
b) abnormální únikové reakce.
 
Posttraumatická stresová porucha zasahuje do celistvosti osobnostní struktury postiženého s dopady na:
- emocionální rovinu,
- kognitivní rovinu,
- behaviorální úroveň;
- důsledky pro vztahy a sociální vazby,
- somatické důsledky,
- změny motivace a priorit,
- „burnout syndrom“ (syndrom vyhoření).
 
Psychické důsledky mimořádné události na osobnost postižených pomáhají odstraňovat či alespoň zmírňovat moderní metody tzv. krizové intervence, jako např. CISM (Critical Incident Stress Management), debriefing (sezení za účelem analýzy krizové události), defusing (rozhovor na uvolnění emoční tenze) a další. Vzhledem k aktuálnosti problematiky možných dopadů mimořádných událostí na psychiku jednotlivce a celkovou psychickou odolnost a zranitelnost populace, je této oblasti věnovaná stále větší a větší pozornost. A to nejen díky aktivitám organizací třetího sektoru a profesionálních psychologů, ale dnes také díky zájmům profesionálních záchranářských subjektů o tuto problematiku, zdravotnickou záchrannou službu nevyjímaje.
V souvislosti s ochranou obyvatelstva je třeba zdůraznit nutnost plánování odpovědí a součinnosti zdravotnického sektoru při řešení psychických dopadů mimořádných událostí na populaci i na vlastní zdravotnický personál.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše