Hematologie

3.2.1 Krevní destičky

3.2.1 Krevní destičky
 
 
Krevní destičky (trombocyty) jsou nejmenší krevní elementy lidské krve o velikosti 2–5 µm. V litru krve jich je 150–300x109 a jejich počet se v průběhu postnatálního vývoje téměř nemění. Fyziologické výkyvy v počtu krevních destiček nastávají u žen v průběhu menstruačního cyklu. Jejich životnost je mezi 9 a 12 dny, a jejich tvorba je v rovnováze s jejich zánikem. K zániku krevních destiček dochází ve slezině či v cévním řečišti plic.
Jsou to bezjaderné, bezbarvé fragmenty oválného tvaru, které vznikají fragmentací cytoplazmy megakaryocytů. Na povrchu cytoplazmatické membrány destiček je přibližně 50 nm vrstva glykoproteinů. Cytoplazmatická membrána obsahuje velké množství fosfolipidů (destičkový faktor 3) a k jejímu vnitřnímu povrchu přiléhá vrstva marginálních mikrotubulů, která udržuje tvar destiček. V cytoplazmě krevních destiček jsou obsažené mitochondrie, rezidua endoplazmatického retikula a Golgiho aparátu, kontraktilní filamenta aktin a myozin a tři typy morfologicky odlišných granul:
a) denzní granula – skladovací granula: obsahují ADP, ATP, vápenaté ionty a serotonin;
b)  α - granula – obsahují směs proteinů: destičkový faktor 4, růstový faktor – (PDGF, platelet derived growth factor), fibrinogen, trombospondin, faktor V (proakcelerin), Willebrandův faktor;
c) lyzozomy – obsahují enzymy štěpící bílkoviny a sacharidové komplexy.
 
Nejdůležitější funkcí krevních destiček je jejich úloha v ochraně organismu před ztrátou krve.
 
 


Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše