Fyziologie

9.3 Složení potravy a její energetická hodnota

9.3 Složení potravy a její energetická hodnota
 
  
Potrava zahrnuje živiny (proteiny, sacharidy, lipidy), vodu, vitaminy, minerální látky, nevstřebatelné látky (zejm. celulózu) a pochutiny a mnoho dalších látek s různými účinky na organismus. Potravou se získává energie, stavební kameny pro výstavbu těla, látky důležité pro metabolismus či specifické látky pro činnost některých orgánů. Proto se hovoří o energetické a biologické kvalitě potravin.
O dalších aspektech pojednává kapitola o činnosti trávicího ústrojí a kapitola o metabolismu.
 
Denní potřeba energie v potravě závisí na jejím výdeji. Ten je dán věkem, konkrétní situací (nemoc, těhotenství, růst) a typem aktivity, zejm. fyzické.
 
Energetický výdej/příjem a příjem bílkovin*
 
Energie (kJ)
Bílkoviny (g)
děti
9000
55 (do 5 let) -75 (nad 5 let)
muži
11000-12000
85 (do 50 let), 70 později**
Ženy
7500-9500
75 (55)**
Těhotné
11000
105
kojící
12000
115
*) věková rozmezí je nutné brát přibližně, závisí i na celkové hmotnosti osoby a fyzické námaze
 
Energetický výdej závisí na fyzické aktivitě. Pokud sedavé zaměstnání u muže (70 kg) představuje výdej 11000 kJ, pak mírná svalová námaha může představovat již 13000 kJ a velmi těžká fyzická námaha může představovat denní výdej třeba i 20 tisíc kJ či více. Z jednotlivých činností je energeticky náročná chůze do schodů (4500 kJ/hodinu); nicméně vhodná je i rychlá turistická chůze (1200 kJ/hod), která se tak velmi doporučuje jako pohybová aktivita s příznivými účinky na metabolismus.
Dlouhodobá nerovnováha mezi energetickým příjmem a výdejem vede k obezitě, resp. hubnutí.
 
Na potravu tak pohlížíme z hlediska kvantitativního (celkový obsah energie) i kvalitativního, tj. složení, zastoupení živin a dalších látek.
Celkově snížená výživa se nazývá podvýživa. Špatné složení potravy je malnutrice, a to i při event. dostatečném energetickém přísunu (např. dost sacharidů, ale velmi málo bílkovin). Jako karence se označuje chybění určité látky.
Opakem je nadměrná výživa, přičemž nadměrný energetický příjem bývá často spojen s celkově nižší kvalitou potravin (např. málo kvalitních bílkovin, ovoce, zeleniny, ryb, ale nadbytek tuků s nasycenými mastnými kyselinami či jednoduchých cukrů).
Výživa má i sociální rozměr, daný jak vzdělaností, tak ekonomickou situací (mnoho kvalitních potravin je dražších, ale neplatí to absolutně).
 
Energetická hodnota a zastoupení jednotlivých živin v potravě
 
kJ/g
Denní příjem
% energetického příjmu
Proteiny
17,2
0,8-1,5 (2,5) g/kg
15-20
Sacharidy
17,2
Minim. 100g
20-30
Tuky
38,9
 
50-60