První pomoc

9.2 Fáze šoku

9.2 Fáze šoku
 
 
Šok probíhá ve třech fázích:
1. Fáze – stádium kompenzace: aktivace sympatikového nervového systému vyvolá centralizaci v srdci a CNS.
Příznaky:
- bledost kůže a spojivek;
- studené končetiny;
- systolický krevní tlak v normě, diastolický zvýšený;
- vlhká studená kůže;
- tachykardie 100-120/min.;
- tachypnoe;
- tvrdý pulz;
- neklid
- zimnice, třesavka;
- pocit žízně.
 
2. Fáze – stádium dekompenzace: snížení minutového objemu srdce následkem snížení venózního návratu, narušení cévních reflexů, prosakování krve a plazmy do okolní tkáně, zvýšení ztrát, zpomalení průtoku, zhoršení perfuze, mikrotrombotizace, paralýza cévního systému, zastavení mikrocirkulace.
Příznaky:
- na okrajových částech těla – cyanóza;
- šedé zbarvení a mramorování kůže;
- studený, lepkavý pot;
- snížený až neměřitelný TK;
- měkký, špatně hmatný pulz;
- tachykardie nad 120/min.;
- oligurie;
- difúzní krvácení z tělesných otvorů;
- neklid přechází v apatii, somnolence až ztráta vědomí.
 
3. Fáze – stádium terminální (ireverzibilní): tato fáze šoku je charakterizovaná závažnými ireverzibilními morfologickými i funkčními změnami v důležitých orgánech. Dochází k úplnému metabolickému a energetickému rozvratu a vede k selhávání orgánů.
Příznaky:
- nehmatný pulz na periferii;
- pulz na centrálních tepnách nepravidelný;
- selhávání krevního oběhu a dýchání.