Obecna_a_vyvojova_psychologie

2.7.4 Smysly

2.7.4 Smysly
 
 
Ve stáří dochází k řadě somatických změn, které mají za následek úbytek funkčnosti některých psychických procesů a funkcí.
 
Zrak
Staří lidé mají zrakové deficity zejména v těchto oblastech:
- ve vidění na blízko
- v citlivosti na intensitu světla
- v dynamickém vidění (tj. například ve schopnosti číst pohybující se znaky)
- ve vizuálním vyhledávání znaků
- v rychlosti zpracovávání informací o tom, co vidí.
 
V praktickém životě jim tyto deficity mimo jiné značně ztěžují nebo někdy zcela znemožňují řízení motorových vozidel.
Dalekozrakost se obvykle stabilizuje kolem 60. roku života a proto při používání kontaktních čoček nebo brýlí vidí staří lidé poměrně dobře. Po 65. roce života však dochází často k řadě poruch. Lidé začínají mít problémy s percepcí barev a hloubky. U části (až 20 %) starých lidí dochází ke snížení propustnosti světla čočkou (šedý zákal, katarakt). Tento jev je dnes možné poměrně snadno a zpravidla bez následků odoperovat. U některých lidí dochází ke zvýšení tlaku kapaliny v oční kouli, jehož důsledkem je poškození sítnice (glaukom, zelený oční zákal).  
 
Sluch
Ve stáří dochází rovněž velmi často ke zhoršování sluchu. Staří lidé stále hůře slyší vysoké tóny. Často proto přestávají mít zájem o společnost druhých lidí a o komunikaci s nimi, neboť je špatně slyší a nerozumí jim. Ztrácí rovněž zájem o koncerty (neslyší vysoké tóny, např. u houslí), televizi si pouští velmi nahlas atp.
 
Chuť a čich
Staří lidé si často stěžují, že je jim podáváno jídlo bez chuti. Je tomu tak proto, že se u nich stále snižuje počet chuťových pohárků a současně dochází ke zhoršování kvality čichu. Oba tyto smysly se podílejí na percepci kvality jídla.
Asi 80 % starých lidí nad 80 let má značné poruchy čichu, více než 50 % těchto lidí zcela ztratilo čich. V tomto věku proto lidé vyžadují mnohem silnější intensity slaných, kyselých a hořkých podnětů než dříve. Citlivost na intensitu sladkých podnětů se však kupodivu nezměnila – staří lidé proto někdy rádi „mlsají“. Zřejmě i proto, že jim ostatní jídlo většinou nechutná, což někdy může vést až k hrozbě podvýživy. Naopak tendence k přesolování jídla může mít za následek problémy s vyšším tlakem.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše