Osetrovatelska_pece_o_seniory
4.2 Hodnocení nutričního stavu seniorů
4.2 Hodnocení nutričního stavu seniorů
Základním předpokladem pro efektivní hodnocení stavu výživy seniorů je znalost pojmů:
− Hyponutrice – podvýživa, výživa s nedostatečným energetickým obsahem.
− Malnutrice – podvýživa, zejména ve smyslu špatného složení potravy.
− Karence – nedostatek určité živiny nebo jiné látky v potravě poškozující zdraví.
− Marazmus – zchátralost, celková sešlost následkem věku nebo těžkého onemocnění provázená rozvratem celého organizmu, celkový (vyvážený) nedostatek energie, podvýživa s vyváženým nedostatkem základních živin.
− Kwashiorkor – onemocnění způsobené těžkou poruchou výživy, výrazný proteinový deficit, podvýživa se závažným nedostatkem bílkovin v potravě.
− Anorexie – nechutenství, příznak, který může mít řadu příčin, včetně vlivu některých léků. Doprovází horečnatá onemocnění, infekce, závažná onemocnění (VOKURKA, 2002).
Vyšší věk je spojen s častějším výskytem poruch výživy, především s malnutricí, která ohrožuje pacienta závažnými zdravotními komplikacemi, zvýšenou nemocností i úmrtností, zhoršuje jeho funkční výkonnost a celkovou kvalitu života. Proto je třeba poruchám výživy ve stáří věnovat zvýšenou pozornost a je třeba je aktivně vyhledávat. To se týká zejména rizikových skupin (hospitalizovaní, dlouhodobě ústavně léčení, nesoběstační senioři). Proto v praxi je třeba provádět screening nutričních poruch při preventivních prohlídkách, při hospitalizaci, při domácí zdravotní péči.
Nechutenství, úbytek hmotnosti a malnutrice patří mezi časté symptomy nalezené u starších lidí. Etiologie je multifaktoriální (hormonální změny, somatická a psychiatrická onemocnění, farmaka, sociální prostředí).
Nejčastější příčiny malnutrice ve vyšším věku dle Topinkové:
M – malabsorpce, maldigesce u GIT onemocnění
A – anorexie, snížení hmotnosti, snížená chuť k jídlu
L – léky, polypragmázie, anorektický efekt u některých léků
N – nákup (neschopnost nákupu a vaření), nevhodné stravovací návyky
U – ústa (stav dutiny ústní, ulcerace, defekty chrupu, zubní protéza), problémy s kousáním a polykáním, xerostomie (suchost v ústech)
T – tyreopatie
R – rezidentní péče, dlouhodobá institucionální péče
I – IADL závislost v instrumentálních činnostech, snížená hybnost
C – cholesterol, nízký obsah cholesterolu ve stravě
E – emoce (deprese), ekonomická situace
Definice malnutrice není jednotná. Malnutrice je důsledkem nedostatečné respektive nepřiměřené výživy, která vede k poklesu celkové tělesné hmotnosti, ztrátě tukové tkáně, ke komplexním metabolickým a somatickým změnám. Pro pacienta má řadu nepříznivých důsledků:
- Snižuje obranyschopnost.
- Úbytek svalové hmoty – vliv na mobilitu, srdeční činnost, výkonnost, plicní ventilaci, soběstačnost.
- Inaktivita.
- Zhoršené hojení ran, tvorba dekubitů, zhoršení průběhu chronických nemocí.
- Při dlouhodobé malnutrici se rozvíjejí edémy, anémie, lymfopenie, poruchy vnitřního prostředí, atrofie střevní sliznice.
- Porucha termoregulace.
- Změny v sociální interakci.
Hodnocení stavu výživy
U starších osob je doporučená normální hodnota BMI 20-24 (podle některých autorů až 27). Při určování BMI u seniorů narážíme na řadu problémů – pacient například není schopen stát, má kyfózu, nemá končetinu. Proto je třeba umět zjistit výšku a hmotnost i u ležícího pacienta. Například výšku lze odhadovat také z naměřené vzdálenosti koleno-pata a hmotnost odhadujeme z obvodu paže a lýtka, zjišťujeme tloušťku kožní řasy subskapulární. Při amputaci se naměřená hmotnost zvyšuje o 6 či 15 % v závislosti na výšce amputace.
Tabulka Klasifikace malnutrice podle klinické závažnosti
Závažnost malnutrice |
BMI |
Charakteristika |
Lehká, klinicky nevýznamná
|
>18-20 |
Pokles hmotnosti méně než 10 % původní hmotnosti za 6 měsíců, bez somatických a funkčních poruch |
Středně závažná |
16-18 |
Pokles hmotnosti 10 a více %, úbytek podkožního tuku, nejsou funkční poruchy |
Těžká |
<16 |
Pokles hmotnosti o 15 %, deplece podkožního tuku, svalová atrofie, otoky, špatné hojení ran, nízká vitální kapacita |
Zdroj: TOPINKOVÁ, 2003, s. 7
Mini Nutritional Assessment MNA – škála pro hodnocení stavu výživy je vhodný nástroj zejména pro ambulantní screening rizika malnutrice. Topinková jej doporučuje i pro detekci stavu výživy u rizikových hospitalizovaných pacientů ve zdravotnických i sociálních zařízeních i v domácí péči. Zahrnuje čtyři hlavní oblasti: antropometrické měření, stravovací návyky, globální posouzení, subjektivní posouzení. Lze používat i zkrácenou verzi MNA- SF (Mini Nutritional Assessment short form), která se skládá jen ze šesti otázek.
Tabulka Škála pro hodnocení stavu výživy, Mini Nutritional Assessment MNA
Zdroj: TOPINKOVÁ, 2003, s. 9
Tabulka Škála pro hodnocení stavu výživy, zkrácená verze, Mini Nutritional Assessment Short Form MNA-SF
Zdroj: TOPINKOVÁ, 2003, s. 10
Závěr
Poruchy výživy jsou ve stáří časté a nejsou-li diagnostikovány a léčeny, zhoršují přežití i kvalitu života. Hodnocení stavu výživy je nedílnou součástí komplexního hodnocení staršího pacienta. Doporučujeme provádět screening poruch výživy pomocí hodnotících škál (MNA) u všech starších osob v rámci preventivních prohlídek, u akutně hospitalizovaných a před umístěním do dlouhodobé ústavní péče (TOPINKOVÁ, 2003).