Osetrovatelska_pece_v_otorinolaryngologii
5.5.4 Nemoci jícnu
5.5.4 Nemoci jícnu
Záněty jícnu se dělí na akutní a chronické. Akutní zánět jícnu někdy provázejí infekční exantémová onemocnění a přidružuje se i při těžších zánětech dýchacích cest nebo gastritidách. Příčinou akutního zánětu sliznice jícnu jsou dráždivé a příliš horké nebo ledové pokrmy a tekutiny, jde o záněty katarální. Příznakem je pocit pálení a lehká bolestivost za sternem, stupňuje se při polykání. Terapie nedráždivá kašovitá dieta, při bolestech se podává Antacida comp.
Chronický zánět jícnu vzniká častěji při současném postižení kardie dlouhotrvajícími křečemi-spasmy. V důsledku toho v jícnu stagnuje potrava. Spasmy jícnového svalstva v horní části mohou vést ke vzniku výchlipky sliznice mezi svalová vlákna - divertiklu. Při nedostatku železa vzniká u nemocného zvláštní atrofický zánět sliznice jícnu až tzv. achalázie. Terapie je symptomatická podáváme antacida a přípravky k doplnění chybějícího železa.
Cizí tělesa jícnu a poranění jícnu
Cizí tělesa jsou organická (kosti, nerozkousaná potrava) a anorganická (různé předměty). Polknutí může být náhodné (např. u lidí se zubní protézou) nebo záměrné při sebepoškození (např. u duševně nemocných, vězňů). Nemocný přichází pro bolest při polknutí a event. polykací obtíže - afagii. Vyšetření - RTG, kde je prokazatelné cizí těleso nebo neprůchodnost pro kontrastní látku, vždy volíme vstřebatelnou kontrastní látku pro případ poranění polykacích cest. Cizí tělesa odstraňujeme endoskopicky. Po odstranění cizího tělesa, následně provádíme kontrolu vstřebatelnou kontrastní látkou.
Divertikly jícnu- podle lokalizace se výchlipky jícnu dělí na faryngoezofagické
(Zenkerův), parabronchiální a epifrenické. Podle způsobu vzniku na pulsní, trakční, kongenitální a ojediněle i traumatické.
Faryngoezofagické (Zenkerův) divertikl – v krční oblasti vzniká výchlipka, je projevem nedostatečnosti svalové vrstvy zpravidla vzniká vlevo, kde jsou příznivé anatomické podmínky pro jeho vznik. Příznakem jsou polykací obtíže s občasným vydávením nenatrávené potravy a hubnutí. Přesná diagnóza je stanovená po vyšetření RTG. Terapie je chirurgická - resekce divertiklu.
Nádory jícnu - nezhoubné nádory jícnu jsou vzácné. Jde o leiomyomy, rabdomyomy, fibromy, hemangiomy, lipomy, neurinomy, papilomy. Hlavním příznakem je dysfagie, obvykle úměrná velikosti nádoru.
Zhoubné nádory jícnu – nejčastěji jde o karcinomy dlaždicobuněčné nebo v oblasti dolního jícnového ústí o adenokarcinomy. Terapie zahrnuje chirurgické odstranění nádoru, je-li možné, ozáření a chemoterapii. Prognóza onemocnění je závažná.
