Radiologie_a_nuklearni_medicina

3.2.3 Rozdělení kontrastních látek podle změny absorpčního koeficientu

3.2.3 Rozdělení kontrastních látek podle změny absorpčního koeficientu
 
 
Kontrastní látky buďto snižují nebo zvyšují absorpci RTG záření. Podle tohoto kritéria dělíme kontrastní látky na kontrastní látky pozitivní a negativní.
 
Pozitivní kontrastní látky zvyšují absorpci RTG záření, na snímku budou tedy světlejší než okolní měkká tkáň. Mezi nejznámější pozitivní kontrastní látky patří suspenze síranu barnatého a jodové kontrastní látky.
 
Negativní kontrastní látky snižují absorpci RTG záření, na snímku budou tedy tmavší než okolní tkáň. Negativní kontrastní látky se dělí na plynné a tekuté.
- Do skupiny plynných kontrastních látek patří především vzduch, kyslík, COa jiné plyny. V dřívějších dobách se prováděla vyšetření, při nichž byl vzduch vstřikován do různých tělních dutin, zejména v neuroradiologii, dnes už tyto metody byly nahrazeny efektnějšími zobrazovacími metodami (CT, MR). V současnosti se tyto plynné kontrastní látky používají většinou při dvojkontrastním vyšetření gastrointestinálního traktu, kdy pozitivní kontrastní látka vytvoří tenký povlak na stěně trávicí trubice, a negativní vyplní a rozepne lumen vyšetřované části trávicí trubice.
 
- Mezi tekuté negativní kontrastní látky patří voda a metylcelulóza, která je nevstřebatelná, má vyšší viskozitu a díky tomu je ideálním materiálem pro dvojkontrastní vyšetření tenkého střeva.