Sociologie

6.2 Sociální a společenské důsledky nemoci

6.2 Sociální a společenské důsledky nemoci
 
 
Každá nemoc má sociální důsledky somatických onemocnění. Lze je rozdělit dle kritérií:
Dle doby trvání a tendence nemoci:
- dočasné
- trvalé - standardní
- trvalé - zhoršující se
 
Největší sociální důsledky má nemoc, která je trvalá, chronická a zhoršující se. Ve většině případů dochází k poškození všech oblastí života člověka.
Další dělení sociálních důsledků:
- nezjevné
- zjevné
Při chorobách jako diabetes, infarkt myokardu (funkční onemocnění) se vyskytují vážné psychické a sociální následky.
 
Dělení dle změn v činnostech člověka:
- v pracovní činnosti
- v rodinném životě,
- v trávení volného času
 
Změny v pracovní činnosti.
Prvním významným sociálním důsledkem nemoci je snížení finančního příjmu člověka. Jedná se o nejcitlivější důsledek nemoci. Změna zaměstnání vnese do života člověka nutnost osvojit si nové zkušenosti, nabýt nové vědomosti potřebné pro vykonávání nových úkolů. Sdělování informace ohledně změny zaměstnání by mělo být pečlivě zváženo, protože zmínka o změně může vyvolat u člověka nejistotu a depresivní stav.
Zejména pro chronicky nemocné muže středních a vyšších věkových kategorií je z hlediska sociální identifikace velice důležité, jakým způsobem a v jakém rozsahu u nich probíhá obnovení pracovní činnosti.
Novější norská studie uvádí, že míra strachu a deprese během hospitalizace může
o rozsahu schopnosti k obnovení pracovní činnosti 6 měsíců po prodělaném srdečním infarktu vypovídat lépe než medicínské a sociodemografické faktory. (Siegrist, 1988, s. 204)
Zde mají odborníci z oblasti sociálních věd široké možnosti erudovaně posoudit sociální a psychické důsledky nemocí a napomáhat k zapojení ostatních příslušníků do zvládnutí důsledků nemoci.
 
Sociální důsledky se projevují i v rodině. Sociální důsledky nemoci mohou vážně narušit vzájemné vztahy mezi partnery. Můžou se měnit vztahy vůči dětem a někdy dochází k nesouladu v sexuálním životě. Také změny v rodinných vztazích působí v obou směrech. Mohou vztah zlepšovat a upevňovat, nebo vést k jejich zhoršování. Druhá možnost je častější a sociologický více závažná. T. Parsons a R. Foxová argumentovali – emocionální účast, která je běžně k dispozici v rodině, může okolnosti léčebného procesu buď zpomalovat, nebo fixovat vytvořené závislosti (Parsons, Foxová, 1959, s. 31). Siegrist pokládá kvalitu a intenzitu emocionálních vztahů za „kritické proměnné“, které mají u různých stylů nemoci různé účinky (Siegrist, 1988, s. 201).
Život s nemocí je ovlivňován vedle jiných faktorů také partnerskými vazbami a jejich kvalitou.
Negativní účinek lze pozorovat u manželů, kteří nejsou schopni pružně obměňovat své navyklé sociální role. Např. manželka není výdělečně činná za normálních okolností, nebude schopná zabezpečit rodinu v případu chronického onemocnění partnera, proto je podstatně zúžena perspektiva na úspěšné zvládnutí chorobného stavu.
Největší předpoklad renormalizace s perspektivou přežívání se projevuje u pacientů, jejichž manželství charakterizovala „dvojí kariéra“, kde pracovní aktivitu vyvíjí jak pacient, tak i jeho manželka.
Celá řada rodin je schopna prostřednictvím mnohostranných adaptačních procesu uplatňovaných v průběhu kariéry nemocného, během ošetřování a pracovního procesu nacházet pro sebe sama akceptovatelný, optimální způsob existence, která jim umožňuje další život, bez velkých změn a životních úprav.
 
Změny v oblasti trávení volného času.
Změny v oblasti trávení volného času často pacient nese velmi těžce. Omezení činností v společenských, sportovních, kulturních činnostech vede u jedince k psychickým depresím. Velmi důležitá je práce odborníků, rodinných příslušníků a přátel, aby jedinci pomohli se dostat z tohoto stavu a zabezpečili mu návrat do společnosti. Často je nevyhnutelné najít obdobnou činnost, ve které by se člověk plně seberealizoval.
V předešlém textu jsme mluvili o sociálních důsledcích ve třech základních oblastech: v pracovní činnosti, v rodinném životě a v oblasti trávení volného času. V každé této oblasti je možno rozlišovat důsledky ve třech kategoriích:
- materiální podmínky, které byly vytvořené společenskou činností člověka, patří sem především podmínky ve výrobní činnosti lidí, způsob stravování, bydlení
- faktory vyplývající u celospolečenských vztahů ze vztahů ve skupinách – lidé v nich realizují svůj život (rodina, pracovní skupina)
- faktory vyplývající ze společenského vědomí, subjektivní přístup lidí ke způsobu života, k osobní hygieně, k nemoci.