Interaktivní osnova

2.1.1 Počátky péče v devatenáctém století

2.1.2 Velká změna v polovině dvacátého století

2.1.3 Směrování paliativní péče

2.2.1 Hospic

2.2.2 Domácí hospicová péče - „mobilní hospic“

2.2.3 Denní hospicový stacionář

2.2.4 Oddělení paliativní péče v nemocnici

2.2.5 Konziliární zdravotnické týmy

2.3.1 Kdo jsou uživatelé

2.3.2 Možnosti zapojení uživatele v paliativní péči

2.3.3 Problémy zapojení uživatele v paliativní péči

2.4.1 Přístup k odborné paliativní péči

2.4.2 Přístup starších lidí k paliativní péči

2.4.3 Prospěšnost odborné paliativní péče

2.6.1 Pohledy na onemocnění

2.6.2 Přechod

2.6.3 Přežití

2.6.4 Opětovný výskyt nemoci

2.7.1 Komunikace v zařízeních paliativní péče

2.7.2 Význam dobré komunikace v paliativní péči

2.7.3 Komunikace a rozhodování

2.7.4 Interprofesní a intraprofesní komunikace v zařízeních paliativní péče

2.8.1 Medicínský model posuzování

2.8.2 Ošetřovatelský model posuzování

2.8.3 Individuální povaha posuzování výsledků pacientů

2.8.4 Posuzování symptomů

2.8.5 Duševní zdraví a jeho poruchy

2.8.6 Kvalita života

2.8.7 Spokojenost s péčí

2.8.8 Další metody posuzování výsledků v paliativní péči

2.8.9 Klinická aplikace strukturovaných metod posuzování výsledků pacientů v paliativní péči

3.1.1 Medicínské definice umírání

3.1.2 Etické problémy klinické praxe péče na konci života

3.1.3 Role ošetřovatele v péči o umírající

3.2.1 Důsledky biomedicínského pojetí zvládání symptomů pro paliativní péči

3.2.2 Těžké symptomy

3.2.3 Principy práce s těžkými symptomy

3.3.1 Klasifikace typů bolesti

3.3.2 Přístupy k zvládání chronické bolesti

3.3.3 Syndromy bolesti při rakovině

3.3.4 Role ošetřovatele v posuzování a měření bolesti

3.4.1 Podpora pacientů

3.4.2 Etiologie psychického stresu

3.4.3 Úzkost

3.4.4 Deprese

3.5.1 Identifikace s rolí rodinného poskytovatele péče

3.5.2 Co je rodinné poskytování péče

3.5.3 Aktivity při rodinném poskytování péče

3.5.4 Důsledky pro praxi

3.6.1 Sociální ztráta

3.6.2 Důsledky zdlouhavého umírání

3.6.3 Izolace

3.6.4 Ústup ze života

3.6.5 Předjímající smutek

3.6.6 Ztráta osobnosti

3.6.7 Popření sociální smrti - zmírňování úzkosti ze smrti

3.7.1 Eutanázie

3.7.2 Neposkytnutí nebo zanechání léčby prodlužující život

3.7.3 Kontrola bolesti a symptomů s účinkem v podobě zkrácení života

3.7.4 Paliativní podávání sedativ

3.7.5 Aktivní ukončení života

3.8.1 Paliativní péče v hospicích

3.8.2 Paliativní péče v nemocnicích

3.8.3 Paliativní péče v ošetřovatelských a pečovatelských domovech

4.1.1 Význam smrti

4.1.2 Okamžik smrti

4.1.3 Role ošetřovatelů v okamžiku smrti

4.2.1 Dárcovství orgánů a tkání jako sociokulturní proces

4.2.2 Dárcovství orgánů a tkání v paliativní péči

4.2.3 Rozhodování rodin a ztráta blízkého člověka

4.3.1 Pohledy na ztrátu blízkého člověka

4.3.2 Respektování individuálních odlišností

4.3.3 Sdílení příběhu

4.4.1 Poradenství a terapie po ztrátě blízkého člověka

4.4.2 Podpora a péče poskytovaná jinak než prostřednictvím zdravotníků

4.5.1 Ztráta blízkého člověka a zdravotní rizika

4.5.2 Rizikové faktory

4.5.3 Metody posuzování rizika

4.5.4 Podpůrné služby pro pozůstalé

4.6.1 Bronfenbrennerův bioekologický model vývoje

4.6.2 Jak dítě prožívá ztrátu blízkého člověka

4.6.3 Služby pro pozůstalé děti

5.2.1 Stres v paliativní péči

5.2.2 Redukce stresu v paliativní péči

5.3.1 Vzdělávání v paliativní péči

5.3.2 Klíčové body vzděláváni v paliativní péči

5.4.1 Aplikace v paliativním ošetřovatelství

5.5.1 Vztah mezi vědou a výzkumem v paliativním ošetřovatelství

5.5.2 Jak přispívá ošetřovatelství k výzkumu a vědě v oboru paliativní péče

5.5.3 Problémy a příležitosti spojené s vědeckými a výzkumnými aktivitami v paliativním ošetřovatelství

5.6.1 Úkoly spojené s rozvíjením odbornosti

5.7.1 Co to znamená pro odborné služby paliativní péče

5.7.2 Kvalita – ale z čeho a z čí perspektivy

5.7.3 Obecné principy kvality