Výživa a dietetika
Anotace předmětu:
Předmět je koncipován jako teoretický. Poskytuje ucelené informace o výživě a jejím významu pro celkový zdravotní stav člověka a o malnutrici. Seznamuje studenty se zásadami přípravy stravy a alternativními způsoby podávání. Součástí je hodnocení stavu výživy a energeticko-nutriční bilance.
Kapitoly:
Kapitola obsahuje:
1
Obrázek
1
Odpovědník
4
Text
Kapitola obsahuje:
4
Obrázek
1
Odpovědník
4
Text
Kapitola obsahuje:
1
Odpovědník
3
Text
Kapitola obsahuje:
1
Odpovědník
6
Text
Kapitola obsahuje:
1
Odpovědník
1
Text
Kapitola obsahuje:
1
Odpovědník
3
Text
Kapitola obsahuje:
1
Odpovědník
8
Text
Kapitola obsahuje:
3
Obrázek
1
Odpovědník
17
Text
Kapitola obsahuje:
1
Odpovědník
Úvod do výživy a dietetiky
Život živočišných a rostlinných organizmů i mikroorganizmů závisí od ustavičného přísunu energie z venku. K zachovávání zdraví člověka přispívá komplex různých faktorů, ke kterým bez pochyb patří také výživa, která představuje jeden z hlavních činitelů vnějšího prostředí. Výživa měla a má významnou úlohu ve vývoji lidské společnosti. Zároveň se podílí na udržování dobrého zdravotního stavu každého jedince. Každý živý organizmus, každá buňka lidského těla, je závislá od neustálého přísunu energie z venku na udržení vlastní struktury a funkce. I přes důležitou úlohu výživy na kvalitu života existují ve světě velké rozdíly v přijímání výživy z hlediska její kvality a kvantity. Na jedné straně představuje podvýživa a její následky největší medicínský problém současného světa. Na druhé straně epidemiologickými studiemi bylo zjištěno, že v civilizovaných zemích jsou dvě třetiny úmrtí ovlivňované stravovacími zvyklostmi. Nevhodné složení potravy a její nadměrný příjem, přejídání se s následným zvyšováním hmotnosti nad hranici, která je ze zdravotního hlediska přiměřená výšce, věku a pohlaví člověka, se pokládají za jeden z významných rizikových faktorů, které vedou ke vzniku a rozvoji v současnosti nejzávažnějších takzvaných civilizačních onemocnění. K základním fyziologickým potřebám člověka patří příjem potravy a tekutin. Strava je zdrojem stavebních materiálů pro lidský organizmus. Bez dostatku živin by nebylo možné existovat. Výživa není dána jen jednotlivci, jejich chuti, hladem, náladou, nemoci či životní situaci, ale především společenskými vlivy jako je cena jídla, jeho aktuální nabídka, výběr moderních potravin apod. Nauka o výživě je vědní obor zabývající se výživou. Vznikl na konci 18. století. Za zakladatele lze považovat Antoina Laurent Lavoisiera. Vývoj vědy o výživě se významně zrychlil v 19. a 20. století. Od počátku 20. století se začaly státní instituce zajímat o výživu populace. Do poloviny 20. století byla především věnována pozornost časté podvýživě a malnutrici s jasnými příznaky nedostatku živin. Během 50. let 20. století se tato problematika přesunula do rozvojových zemí. V Evropě a Severní Americe začal v 70. letech 20. století prudce stoupat výskyt obezity a cukrovky, kdy se postupně přenesla pozornost na důsledky nadměrného příjmu živin i energie. Předmětem vědy o výživě je soubor znalostí o složení a vlastnostech poživatin, o zacházení s těmito látkami a jejich přiměřeném využití ve fyziologické i léčebné výživě. Dobrý nutriční stav pacienta významně zkracuje čas léčby, hospitalizace, snižuje komplikace, morbiditu i mortalitu, proto je potřeba věnovat větší pozornost této problematice.
Předchozí