Odborna_latinska_terminologie
1.2 Výslovnost souhlásek
1.2 Výslovnost souhlásek
Latinské souhlásky se většinou vyslovují stejně jako české. Případy, kdy je výslovnost odlišná, jsou následující:
c – se vyslovuje jako c, následuje-li za ním samohláska e (včetně dvojhlásek ae, oe) nebo i/y.
cellula – celula – buňka
caelum – célum – nebe
coeliacus – célijakus – břišní
circum – cirkum – kolem
coccyx – kokcígz – kostrč
V ostatních případech (následuje-li za ním souhláska, samohláska a, o, u nebo stojí-li c na konci slova), se vyslovuje jako k.
crānium – kránium – lebka
cavum – kavum – dutina
cor – kor – srdce
cum – kum – s
lac – lak – mléko
s – se většinou vyslovuje jako z v těchto případech:
Stojí-li mezi dvěma samohláskami
nāsus – názus – nos
Stojí-li mezi souhláskou a samohláskou m, n, l nebo r.
plasma – plazma – tekutina
mēnsis – ménzis – měsíc
pulsus – pulzus – puls
cursus – kurzus – běh
V ostatních případech se obvykle vyslovuje jako s.
septem – septem – sedm
respīrātiō – respírácijó – dýchání
dēns – déns – zub
di, ti, ni – Slabiky di, ti, ni se vyslovují tvrdě: dy, ty, ny.
medicīna – medycína – lékařství
continuus – kontynuus – trvalý, souvislý
animal – anymal – živočich
ti – Slabika ti se před samohláskami čte jako ci.
operātiō – operácijó – operace
insufficientia – insuficijencia – nedostatečnost
Slabika ti se i před samohláskami čte jako ty v těchto případech:
Stojí-li před ní s nebo x:
ōstium – óstyjum – ústí
mixtiō – mixtyjó – směs
V případě, že je v ní dlouhé ī:
tōtīus – tótýjus – genitiv singuláru od slova tōtus – celý.
V řeckých slovech:
Miltiadēs – Miltijadés – Miltiadés (řecké jméno)
ex – před samohláskou se většinou čte jako egz.
exemplum – egzemplum – příklad
qu, ngu – skupiny qu a ngu se před samohláskou vyslovují jako kv, gv.
aqua – akva – voda
lingua – lingva – jazyk
quīnque – kvínkve – pět
ph – vyslovuje se jako f.
typhus – tyfus – tyf
phagocytus – fagocitus – fagocyt