Odborna_latinska_terminologie

3.1 Obecný úvod do latinského skloňování

3.1 Obecný úvod do latinského skloňování
 
 
Jak už bylo uvedeno, latinská substantiva se dělí podle pádových koncovek do 5 deklinací. Pro zařazení do příslušné deklinace je rozhodující koncovka genitivu singuláru. Ve slovníkovém zápisu je proto kromě nominativu singuláru vždy uvedená také koncovka genitivu singuláru a rod substantiva.
 
Slovo gutta např. najdeme ve slovníku zapsané takto:
gutta, ae f. – kapka.
 
Ze zápisu vyčteme, že toto substantivum má v genitivu singuláru koncovku -ae, skloňuje se tudíž podle 1. deklinace, a je ženského rodu (f. = femininum).
 
Ze slovníkového zápisu slova
tumor, ōris m. – nádor
zjistíme, že toto substantivum má v genitivu singuláru koncovku – is, skloňuje se tudíž podle 3. deklinace, a je mužského rodu (m. = masculinum).
 
A konečně ve slovníkovém zápisu slova
īnstrumentum, ī n. – nástroj
vidíme, že toto substantivum má v genitivu singuláru koncovku –ī, skloňuje se tudíž podle 2. deklinace, a je středního rodu (n. = neutrum).
 
Kromě zařazení substantiva do správné deklinace má genitiv singuláru pro skloňování ještě jeden zásadní význam Odtržením koncovky tohoto pádu totiž získáme kmen substantiva, k němuž potom přidáváme další pádové koncovky podle příslušné deklinace.
 
U substantiv 1. a 2. deklinace lze kmen většinou poznat již z nominativu singuláru.
Např. genitiv singuláru od slova gutta zní guttae. Odtrhneme-li koncovku –ae, získáme kmen gutt- . Při skloňování substantiva pak koncovky přidáváme k tomuto kmeni, skloňujeme tedy gutta, guttae, guttae, guttam atd.
Jindy, především u substantiv 3. deklinace, se kmen obvykle od nominativu singuláru liší. Např. genitivu singuláru od slova caput – hlava zní capitis. Odtrhneme-li koncovku genitivu singuláru –is, získáme kmen capit-. Při skloňování substantiva pak koncovky přidáváme k tomuto kmeni, skloňujeme tedy caput, capitis, capitī atd.
 
Pro správně skloňování je tedy důležité naučit se slovníkový tvar celý! Tvar genitivu singuláru je zásadní pro určení deklinace (tj. jaké pádové koncovky používat) i pro utvoření kmene (tj. k čemu tyto koncovky připojovat). Rod je u substantiv důležitý pro skloňování neuter, která mají některé koncovky odlišné, a především pro skloňování adjektiv (viz dále).