Komunitní péče

18.1 Kvalita života umírajícího člověka

18.1 Kvalita života umírajícího člověka
 
  
Kvalita života je subjektivní pocit spokojenosti, který je navenek prezentován chováním a jednáním a váže se na fyzickou, psychickou, sociální a duchovní složku.
 
Základní aspekty života nevyléčitelně nemocných a umírajících:
- fyzické aspekty – obtíže vyplývající z nemoci a jejich symptomy (bolest, zvracení, dušnost, slabost, průjem, zácpa, nechutenství, únava, nespavost), funkční stav pacienta (výkonnost, schopnost starat se o domácnost, zvládání každodenní aktivity), soběstačnost a nezávislost (sebepéče)
- psychické aspekty – celková nálada pacienta (obavy ze ztráty sebekontroly, strach, hněv, pocit viny, zármutek, žal, depresivní nálada)
- sociální aspekty – mezilidské vztahy pacienta (rodina, společenské aktivity, spolupracovníci, přátele), reintegrace do normálního života (návrat do společnosti, opětovné zaměstnání), orientace na budoucnost (plány do budoucna), plnění běžných sociálních rolí (matka, otec, vedoucí v zaměstnání,…)
- duchovní aspekty – smysl vlastního života, potřeba lásky, naděje, odpuštění druhým a sobě samotnému, schopnost vyrovnat se se současnou situací
 
Snahou ošetřujícího personálu je poskytnout umírajícímu navzdory objektivnímu omezení způsobeného těžkou nemocí, vysokou úroveň kvality života a dosáhnout, aby nemocný prožil každý den života pokud možno na vrcholu svých možností, se zachováním aktivity, pozitivních sociálních vztahů a důstojnosti.
U nevyléčitelně nemocných se vyskytuje často změna hodnotového systému.
 
Nejdůležitější faktory ovlivňující kvalitu života umírajícího: rodinné a mezilidské vztahy, dobré sociální zázemí a nezávislost.
 
Faktory zhoršující kvalitu života umírajícího: nedostatečné odstranění utrpení, ztráta nezávislosti a soběstačnosti, nedostatek podpory a pochopení ze strany příbuzných či ošetřujícího personálu. (Hanzlíková, 2007, s. 257-258)
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše