Etika

3 Etické principy ve zdravotnictví


3.5 Testovací otázky

 
Vývoj ošetřovatelské etiky přinesl s sebou klasické mravní hodnoty. Historie ošetřovatelství ukázala a praxe potvrdila, že nejdůležitější hodnota je zajištění blaha pacienta. Hodnoty zobrazují vztah a postoje člověka k otázkám zdraví, nemoci, života a smrti. Mezi hodnoty materiálního charakteru patří strava, bydlení, majetek a pohodlí. Mezi sociální hodnoty lze zařadit lásku, přátelství a spolupráci. Dále rozeznáváme také hodnoty duchovní, morální a estetické. Každý člověk má svůj vlastní žebříček hodnot, podle kterého se chová. Z hlediska ošetřovatelského povolání je nejdůležitější dobro, blaho, spravedlnost, čest, svědomí, zodpovědnost, povinnost, svoboda a lidská důstojnost. Základní cíle a hodnoty ošetřovatelského povolání vyjadřuje etický kodex sester. (KOPECKÁ, KORCOVÁ a kol., 2008).
 
Etické jednání sestry je dáno ideovými, filozofickými, náboženskými názory a postoji. Historie a současnost ošetřovatelství nám ukazují rozdílnost v pojetí. Dříve se kladl důraz na ošetřovatelskou techniku, dnes je důraz kladen na psychosociální působení na pacienta. Psychická a sociální podpora je významným pomocníkem v léčbě. V dnešní době máme vysokou materiální úroveň i personální obsazení. Právní systém i zákonné normy, kterými se řídí ošetřovatelská péče. Etika má blízký vztah k právnímu systému a některá profesionální jednání jsou jištěna i zákonem. Vědecko-technická úroveň, materiální a personální vybavení pracoviště vytváří tlak na profesní vzdělávání sester na kultivaci osobnosti a naopak vzdělání sester vede k tlaku na poskytovatele zdravotnických služeb k lepšímu vybavení pracoviště. Postavení sestry a vymezení povinností a odpovědností souvisí se společenským zařazením ošetřovatelství. Etické jednání sestry je dáno osobními vlastnostmi a úrovní mezilidských vztahů na pracovišti. Pochopit lidské jednání není snadné a je potřeba vidět všechny souvislosti (KUTNOHORSKÁ, s. 37).
  
Literatura:
GOLDMANN, R.; CICHÁ, M. Etika zdravotní a sociální práce. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. ISBN 978-80-244-0907-0.
HAŠKOVCOVÁ, H. Lékařská etika. Praha: Galén, 1997. ISBN 978- 80-85824-54-X
IVANOVÁ, K.; TUCKEROVÁ., V. a kol. Kapitoly z lékařské etiky. 1. vyd. Olomouc: VUP, 1998. ISBN 978- 80-7067-836-4.
IVANOVÁ, K.; ZIELINA, M. Etika pro vědecko-výzkumné pracovníky. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 41 s. ISBN 978-80-87240-34-2.
KOPECKÁ, K.; KORCOVÁ, M. a kolektiv. Zdravotnícká etika. 2. vyd. Martin: Osveta, 2008. 119 s.
KOŘENEK, J. Lékařská etika. Praha: Triton, 2002. s. 276. ISBN 978-80-7254-235-4.
KOŘENEK, J. Lékařská etika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001. ISBN 978-80-244-0324-2.
KUTNOHORSKÁ, J. Etika v ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing, 2007.164 s. ISBN 978-80-247-2069-2.
VRUBLOVÁ, Y. Etika v ošetřovatelství. [cit. 2012-12-01]. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/mentor/II-etika.pdf.